Verze z 8. 1. 2009, 06:48 editovat TchoŘoBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 59 768 editací m Odstranění linku na rozcestník SNP s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Slovenské národní povstání ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 28. 4. 2009, 16:42 editovat zrušit editaci JagRoBot (diskuse \| příspěvky) 34 224 editací m Robot odstranil zbytečné pojmenování odkazu (WP:WCW) Přejít na další porovnání →
Řádek 3: Vytvořen byl nařízením SNR v době tzv. první Slovenské republiky dne [[1. září]] [[1944]] jako orgán [[Slovenská národní rada\|SNR]] na [[povstalec]]kém území [[Slovensko\|Slovenska]]. SNR měla tehdy všechnu zákonodárnou, vládní a výkonnou [[moc]] na [[Slovensko\|Slovensku]] a tuto svoji výkonnou moc pak delegovala právě na '''Zbor povereníkov'''. První sbor měl 9, druhý 11 členů ([[pověřenectva]]), sídlil v [[Banská Bystrica\|Banské Bystrici]] a působil zde až do konce [[Slovenské národní povstání\|SNP]], přesněji do [[23. říien\|23. října]] [[1944]]. Byl kolegiem ústředních státních orgánů - „pověřenců“ stojících v čele pověřenictev [[Slovenská národní rada\|SNR]]. V jeho čele bylo Předsednictvo SNR (takže nikoliv jednotlivá osoba), úřední agendu vykonával Úřad Předsednictva ZP. Od [[7. únor\|7. února]] [[1945]] do [[~~18. září\|~~18. září]] obnovil svoji činnost na osvobozeném území - jeho sídlo tehdy bylo v [[Košice\|Košicích]], později v [[Bratislava\|Bratislave]]. Třetí sbor měl 10 členů, čtvrtý a pátý 12 členů. Poválečný Sbor pověřenců začal pracovat [[18. září]] v [[Bratislava\|Bratislavě]]. V jeho čele stála o té doby konkrétní osoba - Předseda ZP (první byl [[Karol Šmidke]], poté od [[1946]]-[[1950]] [[Gustáv Husák]]). První poválečný (teda šestý) ZP nebyl volen, ale obsazen paritně zástupci Demokratické strany a [[Komunistická strana Slovenska\|Komunistické strany Slovenska]]. Jeho činnost velmi omezila tzv. "třetí pražská dohoda", která rozhodla, že bude podřízen vládě [[Československo\|Československa]].

Sbor pověřenců: Porovnání verzí