Luis de Góngora y Argote: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Život: odkaz
m + Otto / Šalda
Řádek 3:
'''Luis de Góngora y Argote''' ([[11. června]] [[1561]] [[Córdoba (španělské město)|Córdoba]] – [[23. května]] [[1627]] tamtéž) byl [[Španělé|španělský]] básník, dramatik a kněz, vrcholný představitel období [[Siglo de Oro]] („zlatý věk“), vůdčí postava literárního směru známého jako [[kulteranismus]], později též góngorismus. Jeho nejznámějšími díly jsou čtyřdílná alegorická poéma ''Samoty'' a veršovaná ''Báje o Ákidovi a Galatei''.
 
== Život ==
Luis byl synem právníka dona Francisca de Argote a vznešené paní Leonor de Góngora. Studoval práva v [[Univerzita v Salamance|Salamance]] a vstoupil do mnišského řádu. Pro náklonnost ke kartám, hazardním hrám a [[corrida|corridě]] mu však byla roku 1588 udělena biskupská upomínka. Vrátil se do rodné Córdoby, odkud později vycestoval do [[Galicie]], [[Navarra|Navarry]] a obou [[Kastilie|Kastilií]]. V té době už psal [[sonet]]y, [[romance]] a [[satira|satiry]].
 
Po dalším návratu do Córdoby roku 1609 sílí [[barok]]ní napětí jeho veršů. Mezi lety 1610–1611 píše skladbu ''Oda a la toma de Larache'' a roku 1613 svého "''Polyféma''", skladbu psanou ve [[stance|stancích]], jež parafrázuje jednu z pasáží [[Publius Ovidius Naso|Ovidiových]] ''[[Proměny|Proměn]]'' (Kniha [[Proměny#13. kniha|XIII]]); šlo o oblíbené téma, jež zpracovával také Góngorův současník [[Luis Carrillo y Sotomayor]]. Ještě téhož roku zveřejňuje u královského dvora svou ambiciózní, avšak nedokončenou skladbu: ''Samoty''. Jejich rozšíření vyvolalo velkou polemiku o temnosti a afektovanosti Góngorova stylu a přineslo mu řadů následovníků (a [[epigon]]ů), kteří jsou proto někdy označováni jako ''culteranos'' (kultisté či kulteranisté — [[Salvador Jacinto Polo de Medina]], [[Hortensio Félix Paravicino]], [[Francisco de Trillo y Figueroa]], [[Gabriel Bocángel]], sestra [[Juana Inés de la Cruz]], [[Pedro Soto de Rojas]], [[Miguel Colodrero de Villalobos]]); získal ovšem i řadu odpůrců, a to i ze strany [[konceptismus|konceptistů]], jako byl [[Francisco de Quevedo]], či autorů jako [[Lope de Vega]] nebo [[Lupercio y Bartolomé Leonardo de Argensola]]. Góngorova sláva a prestiž se rychle rozšířila, zvláště poté, co jej [[Filip III. Španělský]] jmenoval dvorním kaplanem. Na dvoře žil až do roku 1626, ovšem za neustálých finančních problémů, neboť bylo velmi obtížné najít stálého mecenáše. Zároveň u něho propuklo [[ateroskleróza|kornatění tepen]]. O rok později, kdy ztratil paměť, odebral se naposled do rodné Córdoby, kde zemřel v naprosté chudobě.
 
== Dílo ==
Přestože Góngora svá díla oficiálně nevydal (v roce 1623 se o to ovšem neúspěšně pokusil), kolovaly jeho verše z ruky do ruky v [[rukopis]]ných kopiích a následně se objevovaly v různých zpěvnících a [[antologie|antologiích]], ať již se svolením autorovým, či bez něj. Během let vzniklo přesvědčení, že nejvíce relevantním (autorizovaným) rukopisem je tzv. ''Chacónův manuskript'', jehož autorem byl Antonio Chacón a adresátem kníže [[Gaspar de Guzmán y Pimentel]] a jenž obsahuje vysvětlivky samého Góngory a chronologii jednotlivých básní; protože je však věnován takto vznešené osobě, zříká se dílek satirických a lascivních. V roce Góngorovy smrti pak Juan López Vicuña publikoval soubor ''Obras en verso del Homero español'', jenž je rovněž pokládán za důvěryhodný zdroj k ustavení góngorovského [[korpus]]u; roku 1633 byl však zabaven [[inkvizice|inkvizicí]]. Přes relativně obtížnou dostupnost Gógorových spisů se jim však dostalo cti být komentovány předními dobovými autory (Salazar Mardones, Pedro de Valencia a další).
 
=== Skladby ===
Góngorova poesie bývá rozdělována do dvou „bloků“. Zatímco v mládí složil množství [[romance|romancí]], [[letrilla]]s a [[sonet]]ů v barokně-konceptistním duchu, druhé období „velkých skladem“ (''poemas mayores'') je již plně v intencích [[metafora]]mi a [[aluze]]mi obtěžkaného, ornamentálního kulteranismu.
 
Řádek 18:
[[Soubor:Las Soledades (Góngora).jpg|thumb|200px|Titulní list Samot (Chacónský manuskript)]]
[[Soubor:Portada Manuscrito Chacón.jpg|thumb|200px|Titulní list Chacónského manuskriptu]]
 
=== Samoty ===
''Samoty'' (Soledades) jsou poměrně rozsáhlou básnickou skladbou v [[silva|silvách]]. Jsou rozděleny do čtyřech částí, z nichž každá [[alegorie|alegoricky]] odpovídá jednomu věku lidského života a jednomu ročnímu období; nazývají se ''Soledad de los campos'' (Samota polí), ''Soledad de las riberas'' (Samota břehů), ''Soledad de las selvas'' (Samota hvozdů) a ''Soledad del yermo'' (Samota pouště). Góngora však dokončil kromě věnování knížeti z Béjaru jen dvě první, přičemž posledních 43 veršů druhé z nich bylo připojeno až po několika letech.
 
Řádek 27 ⟶ 28:
Obtížná srozumitelnost a zároveň jedinečnost ''Samot'' dala vzniknou tradici [[komentář]]ů, a to již v 17. století. Mezi významné autory komentářů patří José García de Salcedo Coronel, autor třídílné komentované edice (1629–1648), José Pellicer de Ossau či Cristóbal de Salazar Mardones. V 18. a 19. století, kdy bylo na baroko zpětně pohlíženo jako na temný věk nikoliv vybraného vkusu, upadla Góngorova díla (zejména jeho druhého, plně barokního období) téměř do zapomnění. O to větší pozornosti a slávy se mu dostalo po první světové válce, kdy v celou Evropou prošla vlna obnoveného zájmu o baroko. Nejvýznamnější španělské meziválečné literární hnutí – [[Generace 27]] – svým názvem připomíná třísté výročí Góngorovy smrti. Obdiv se stupňoval až k pokusům o dokončení ''Samot''; jeden z nich podnikl [[Rafael Alberti]] (''Soledad tercera''). [[Dámaso Alonso]] napsal prozaický převod ''Samot'', který doprovází dílo i v českém překladu.
 
=== Drama ===
Luis de Góngora složil také tři dramatické kusy: ''Las firmezas de Isabela'' (1613), ''La Comedia venatoria'' a ''El doctor Carlino'', z nichž poslední zůstala nedokončena a později ji přepracoval [[Antonio de Solís]].
 
== Odkazy ==
{{NK ČR|jn19990002803}}
=== Související články ===
{{wikisource2|španělský|es|Luis de Góngora y Argote|Luis de Góngora y Argote}}
* [[Barokní literatura]]
* [[Španělská literatura]]
===Na internetuExterní odkazy ===
* [http://www.cervantesvirtual.com/FichaAutor.html?Ref=126 Digitalizované texty včetně fonotéky na Biblioteca Virtual Cervantes]
* [http://www.brown.edu/Departments/Hispanic_Studies/gongora/ Góngora na Brown University]
=== Literatura ===
* [[František Xaver Šalda]]: Heslo '''Luis de Góngora y Argote''' v [[Ottův slovník naučný|''Ottově slovníku naučném'']]
** text hesla je k dispozici též v knize ''Šaldův slovník naučný'', Praha : Československý spisovatel, [[1986]],
** nebo on-line na serveru [http://www.cotoje.cz/ COTOJE.cz]
 
<br clear=all>