Plastidová DNA: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
raději po úvaze přenáším ten taxon až do následující stati, v samotném úvodu to přetěžovalo větu; +přeformulace
zmenšení obrázku (mě osobně už vadil ve čtení úvodu); vymazání bikonta - je to spíše hypotetická vývojová větev a o ničem to pro pDNA nevypovídá
Řádek 1:
{{různé významy|redirect=pDNA|druhý=plazmidové DNA|stránka=plazmid}}
[[Image:Chloroplast.svg|thumb|upright=21.37|Schéma [[chloroplast]]u, pod číslem 11 je chloroplastová DNA<br />
<div style="float: left; width: 50%;">
1. vnější membrána<br />
Řádek 36:
 
== Úvodem ==
[[Plastid]]y jsou speciální [[Buněčné organely a struktury|organely]], které jsou přítomné v&nbsp;některých [[eukaryotická buňka|eukaryotických buňkách]] organismů z taxonu [[bikonta]], tedy v&nbsp;buňkách se složitější strukturou a jistou vnitřní hierarchií. Původní funkcí plastidů je [[fotosyntéza]], ačkoliv u&nbsp;některých organizmů jsou známy i&nbsp;plastidy neschopné fotosyntetizovat. Plastidy jsou od zbytku buňky odděleny několika [[buněčná membrána|membránami]] a tvoří tak samostatný „[[endomembránový systém|kompartment]]“. To, že navíc obsahují vlastní [[genom]] – tedy plastidovou [[DNA]] – naznačuje, že plastidy jsou do určité míry nezávislou jednotkou (označujeme je jako [[semiautonomní organela|semiautonomní organely]]). DNA, čili deoxyribonukleová kyselina, je totiž přítomna ve všech buněčných organizmech, kde slouží jako genetický materiál, v&nbsp;němž jsou zapsány ve formě [[genetický kód|genetického kódu]] návody na výrobu všech [[Bílkovina|bílkovin]] v&nbsp;buňce. Skutečnost, že i&nbsp;plastidy mají vlastní genom, ačkoliv nejsou samostatné organizmy, je tedy zdánlivě paradoxní. Mnohé studie však prokázaly, že plastid je zřejmě potomkem [[sinice|sinic]],<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Douglas
| jméno = Susan E