Bourbonsko-parmská dynastie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ zakladatel rodu a potomci |
+ potomstvo a současnost |
||
Řádek 3:
Zakladatelem [[dynastie]] byl syn [[Filip V. Španělský|krále Filipa V. Španělského]], [[Filip I. Parmský|don Filippo]] ([[1720]]-[[1765]]), jenž byl prvním vévodou a po něm následoval jeho syn [[Ferdinand Bourbonský|Ferdinand I.]] Vnuk [[Ludvík I. Bourbonský|Ludvík I.]] byl nucen roku [[1802]] postoupit [[Vévodství Parmské]] s [[Království Etrurie|královstvím Etrurie]] [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovi]].
Zbavena i tohoto panství, získala rodina Bourbon-Parma na [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] možnost spravovat [[Vévodství Lucca]], v očekávání, že po smrti [[Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská|Marie Luisy Habsbursko-Lotrinské]], jim opět připadne Parma, což se také roku [[1847]] stalo.
[[Karel II. Ludvík Parmský|Karel II. Ludvík]] po nelehkém vládnutí nakonec roku [[1849]] odstupuje a jeho nástupce [[Karel III. (Parma)|Karel III.]] je roku [[1854]] zabit. Na jeho místo nastoupil jeho syn, jemuž však bylo teprve pět let, proto byl zastoupen svou matkou [[Marie Luisa Bourbonsko-Francouzská|Marií Luisou]]: [[Robert I. Parmský|Robert]] byl svržen revolucí v roce [[1859]], která přinesla také sjednocení Itálie. Rodina odešla do exilu a z jeho dětí vzešla poslední císařovna rakouská a královna uherská a česká, [[Zita Bourbonsko-Parmská]], první bulharská královna [[Marie Luisa Pia Bourbonsko-Parmská]], [[Felix Bourbonsko-Parmský]], princ [[Lucembursko|lucemburský]] (jehož potomstvo je dnes na [[Lucemburští velkovévodové|lucemburském]] trůnu) a čtvero titulárních vévodů z Parmy. Poslední z nich, [[Xaver Bourbonsko-Parmský|Xaver I. Parmský]], se stal [[Karlismus|karlistickým]] pretendentem španělského trůnu. Po jeho smrti přešly jeho výsady na syna [[Karel Hugo Bourbonsko-Parmský|Karla IV. Huga]].
==Podobné články==
| |||