Pesach: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Příběh Pesachu: typo, |
|||
Řádek 53:
Bylo však zakázáno, aby krev obětního beránka dopadla na něco kvašeného (Exodus 23,18). Beránek musel být opečen (Exodus 12,9) a jezen s macesy a marorem (Exodus 12:8). Musel se také dávat pozor, aby se obětnímu beránku nezlomila žádná kost (Exodus 12,46). Žádné maso pak nesmělo zbýt do rána. To, které zbylo se muselo spálit (Exodus 12,10, 23,18).
Jelikož je podle Tóry ''korban Pesach'' svatá oběť, platí v tomto ohledu přísná pravidla. Jediní, kteří mohou beránka jíst jsou ti, kteří jej mohou
{{Citát|''Hospodin řekl Mojžíšovi a Áronovi:„Toto je nařízení o hodu beránka: Nebude
Mezi další,
Tento příkaz se plnil po celou dobu existence Chrámu. Do dnešní doby se ''[[micva]]'' o ''korban Pesach'' přenesla v podobě, která je symbolická. Spočívá v tom, že se na [[sederový talíř]] dá i opečená kost. [[Aškenazim|Aškenázští židé]] mají tradici, že během [[Seder]]u nejedí jehněčí. Zdůvodňují to absencí chrámu. Oproti tomu [[Sfaradim|sefardští židé]] během sederové večeře jehněčí nebo skopové jedí, aby si připomněli ''korban Pesach''. [[Samaritáni]] na Pesach naopak beránka obětují ve své svatyni na hoře [[Gerizim]].
|