Verze z 18. 10. 2008, 07:57 editovat DragonBot (diskuse \| příspěvky) 12 753 editací m robot přidal: sv:Grundvattenyta ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 15. 4. 2009, 22:43 editovat zrušit editaci Pastuszek (diskuse \| příspěvky) 168 editací Bez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Hladina podzemní vody''' tvoří rozhraní mezi [[saturovaná zóna\|saturovanou zńou]] a [[saturovaná zóna\|nesaturovanou zónou]] v horninovém prostředí. Pro hladinu podzemní vody platí, že vlhkost horninového prostředí '''w''' je rovna celkové pórovitosti a hodnota tlakové výšky '''z''' je rovna 0. '''Hladina podzemní vody''' (též se používá zkratka '''HPV''') je rozhraní [[zemina\|zeminy]] nebo [[hornina\|horniny]] plně nasycené vodou s nepropustným nadložím ([[tlak]] na hladině větší než [[atmosférický tlak\|atmosférický]]; napjatá hladina) nebo vzduchem (tlak na hladině roven atmosférickému; volná hladina). Protože je tato pod větším tlakem, než je tlak atmosférický, označuje se jako voda napjatá. Napjatá voda většinou tvoří dlouhodobé nebo trvalé těleso, kterému se říká [[zvodeň]]. <br />'''''Z geometrického a hydrologického hlediska''''' rozlišujeme hladinu podzemní vody: '''volnou''' - geometrické místo bodů příslušejících dané [[zvodeň\|zvodni]] v nichž je současně tlak roven tlaku atmosférickému. Je to plocha omezující scvrchu volnou [[zvodeň]]. '''napjatou''' - svrchní hraniční plocha zvodně, charakterizovaná tlakem vyšším než je tlak atmosférický. Představuje svrchní ohraničení napjaté zvodně. Z '''''energetického hlediska''''' definujeme '''piezometrickou hladinu zvodně''' (piezometrickou plochu) jako ideální plochu představující geometrické místo bodů, kde je tlak určité zvodně roven atmosférickému tlaku, tedy místa piezometrických úrovní měřených nebo měřitelných vrty v dané zvodni. Piezometrická hladina napjaté zvodně se označuje jako výtlačná hladina (kladná v případě polohy nad terénem, záporná v případě polohy pod terénem) a leží vždy nad stropem zvodně. V místech, kde hladina podzemní vody protíná povrch terénu, dochází k odvodňování podzemní vody formou [[pramen\|pramenních vývěrů]] nebo drenáže příronů do vodotečí. ~~== Tvar ==~~ Tvar HPV je různý v závislosti na [[struktura (geologie)\|struktuře hornin]] a místní [[topografie\|topografii]] a mění se v čase. Místa, kde hladina podzemní vody vystupuje na povrch, jsou [[pramen]]y a [[vodoteč]]e. Zvodně vznikají nad vrstvami, kde se voda pronikající z povrchu setká s nepropustnou vrstvou a nemůže dále pokračovat svisle dolů. Voda proto teče skrz propustnou vrstvu více nebo méně vodorovně. K překonání odporu zeminy je ale potřeba značné množství energie (ve formě tlaku), který je možný získat pouze zvýšením hladiny v místě, odkud podzemní voda přitéká (viz [[Bernoulliho rovnice]]). To spolu s [[kapilární jev\|kapilárními jevy]] způsobuje velké rozdíly hladin v různých místech téže zvodně. V propustných vrstvách nad souvislou zvodní se někdy nacházejí ostrůvky nepropustných vrstev, nad kterými se mohou vytvářet menší zvodně. Pokud se protíná HPV těchto zvodní se zemským povrchem, mohou vzniknout prameny na svazích údolí. == Změny hladiny == <br />Průběh a kolísání hladiny podzemní vody závisí na prostorové geometrii [[hydrogeologický kolektor\|kolektorských hornin]] a na směru hydraulického gradientu. Výšková úroveň hladiny podzemní vody není časově stálá. Kolísá v závislosti na celé řadě faktorů jako jsou např. srážky, kolísání hladiny v povrchových vodotečích, umělých hydraulických zásazích (čerpání vody z vrtů a studní) apod. Hladina podzemních vod se krátkodobě mění podle [[vodní režim (hydrologie)\|vodního režimu]] oblasti. Tyto změny jsou způsobeny různým množstvím srážek v průběhu roku. Klesne-li HPV pod úroveň koryta vodního toku, tok vysychá a stává se občasným. Dlouhodobé změny vznikají v důsledku geologických procesů nebo přílišným čerpáním, protože se podzemní voda pohybuje velmi malou rychlostí. == Související články ==

Hladina podzemní vody: Porovnání verzí