Králický Sněžník (pohoří): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Foto - panorama pohoří |
úprava, masiv, doplněna závorka, úprava externího odkazu |
||
Řádek 2:
| název = Králický Sněžník<br />Masyw Śnieżnika
| obrázek = Kralicky-Sneznik-04.jpg
| popis1 = Pohled na
| popisek2 = Pohled na
| maxnázev = [[Králický Sněžník (hora)|Králický Sněžník]]
| maxvýška = 1 423
Řádek 17:
| povodí = [[Morava (řeka)|Morava]], [[Lipkovský potok]], [[Nysa Kłodzka]]
}}
'''Králický Sněžník''', nebo také '''
==Geologie==
Řádek 25:
==Geomorfologie==
Králický Sněžník patří do [[Jesenická podsoustava|Jesenické podsoustavy]] (Jesenické oblasti). Od [[Rychlebské hory|Rychlebských hor]] je na východě oddělen [[Kladské sedlo|Kladským sedlem]]. Na západě a severu spadá do [[Kladská kotlina|Kladské kotliny]]. Z jihu odděluje Králický Sněžník od [[Hanušovická vrchovina|Hanušovické vrchoviny]] údolí řeky [[Morava (řeka)|Moravy]]. Na východě pohoří Králický Sněžník strmě spadá do [[Staroměstská kotlina|Staroměstské kotliny]], která ho odděluje od [[Hrubý Jeseník|Hrubého Jeseníku]]. Vyskytují se zde četné periglaciální jevy, jako [[mrazový srub|mrazové sruby]] nebo [[kamenné moře|kamenná moře]]. V oblastech s výskytem krystalických vápenců jsou vyvinuty krasové jevy, příkladem jsou např. jeskyně [[Tvarožné díry]], [[Patzeltova jeskyně]], a na polské straně [[Jaskinia Niedżwiedzia]] (Medvědí jeskyně), najdeme zde také [[ponor (speleologie)|ponory]] a [[vyvěračka|vyvěračky]].
==Hlavní vrcholy==
* Nejvyšší horou umístěnou v centrální části pohoří je [[Králický Sněžník (hora)]] (1423 m n.m.).
* Západní hřeben tvoří hranici s Polskem. Vybíhá směrem k jihu z hory [[Králický Sněžník (hora)|Králický Sněžník]]. Od východního hřebene je oddělen až 600 m hlubokým údolím [[Morava (řeka)|Moravy)]], směrem na západ strmě spadá do [[Kladská kotlina|Kladské kotliny]]. Z hlavních vrcholů je to při postupu od jihu: [[Jelení vrch (936 m)|Jelení vrch]] (polsky Góra Jasień) (936 m n.m.), [[Klepý]] neboli Klepáč (polsky Trójmorski Wierch) (1143 m n.m.), [[Hleďsebe (Králický Sněžník)|Hleďsebe]] (polsky Puchacz) (1190 m n.
* Východní hřeben je širší než západní, také vybíhá směrem k jihu od hory [[Králický Sněžník (hora)|Králický Sněžník]]. Od západního hřebene je oddělen až 600 m hlubokým údolím [[Morava (řeka)|Moravy)]], směrem na východ strmě spadá do [[Staroměstská kotlina|Staroměstské kotliny]]. Jeho součástí jsou tyto hlavní vrcholy: [[Stříbrnická]] (1250 m n.m.), [[Černá kupa]] (1295 m n.m.), [[Sušina (1321 m)|Sušina]] (1321 m n.m.) – třetí nejvyšší vrchol pohoří, [[Uhlisko]] (1241 m n.m.), [[Podbělka]] (1307
* Další hřeben pokračuje od hory [[Králický Sněžník (hora)|Králický Sněžník]] na východ směrem k [[Rychlebské hory|Rychlebským horám]], součástí je třeba [[Hraniční hora]] (968 m n.m.). Jiné hřebeny vybíhají od [[Králický Sněžník (hora)|Králického Sněžníku]] na sever do [[Polsko|Polska]], jejich součástí je např. [[Góra Stroma]] (1167 m n.m.), [[Czarna Góra]] (1205
[[Image:KralickySneznikHreben.jpg|center|thumb|800px|Téměř kompletní masív Králického Sněžníku z kopce Výšina u [[Králíky|Králík]] – v ose údolí [[Morava (řeka)|řeky Moravy]] zasněžený vrchol [[Králický Sněžník|Králického Sněžníku]] (1423 m), vlevo od něj hřeben [[Klepý|Klepého]] (1144 m) s [[Malý Sněžník|Malým Sněžníkem]] (1338 m), vpravo hřeben [[Sušina|Sušiny]] (1321 m) končící vrcholem [[Srázná]] (1074 m)]]
Řádek 40:
Králickým Sněžníkem prochází tři hlavní evropská [[rozvodí]] a na hoře [[Klepý]] (1145 m) se stýkají. Králický Sněžník tvoří významný hydrografický uzel, jeho území náleží do tří [[úmoří]] – [[Černé moře|Černého]], [[Severní moře|Severního]] a [[Baltské moře|Baltského moře]]. Do Černého moře odvádí své vody řeka [[Morava (řeka)|Morava]], pramenící pod vrcholem Králického Sněžníku. Do Severního moře odtéká [[Lipkovský potok]] s přítoky (povodí řeky [[Tichá Orlice]]). Do Baltského moře odtékají vody [[Nysa Kłodzka|Nysy Kłodzke]] a další do ní se vlévající toky, např. [[Wilczka]].
* Oblast úmoří [[Černé moře|Černého moře]] odvodňuje řeka [[Morava (řeka)|Morava]] a její přítoky. Pravostranné přítoky přitékají z východních svahů západního [[hřbet]]u, jsou to např. [[Kopřivák]], [[Hluboký potok]] a četné další bezejmenné, na jednom z těchto přítoků se nachází také známý [[vodopád Na Strašidlech]]. Ze západních svahů východního hřbetu přitékají levostranné přítoky řeky Moravy, např. [[Poniklec]], [[Kamenitý potok]], [[Mlýnský potok (přítok Moravy)|Mlýnský potok]] a četné další bezejmenné. Z jižních svahů východního hřbetu přitéká jako levostranný přítok Moravy [[Malá Morava (potok)|Malá Morava]] a [[Zelený potok (přítok Moravy)|Zelený potok]] a další bezejmenné. Východní svahy východního hřbetu odvodňují levostranné přítoky řeky [[Krupá (přítok Moravy)|Krupé]], která se u [[Hanušovice|Hanušovic]] také vlévá do Moravy, jsou to např. [[Prudký potok]], [[Chrastický potok]], [[Štěpánovský potok (přítok Krupé)|Štěpánovský potok]], [[Stříbrnický potok (přítok Krupé)|Stříbrnický potok]], [[Zrcadlový potok (přítok Krupé)|Zrcadlový potok]] a četné další bezejmenné.
* K oblasti úmoří [[Baltské moře|Baltského moře]] patří polská část pohoří. Je to především řeka [[Nysa Kłodzka]], která zde také pramení a četné další menší toky, např. [[Polna]], [[Szklarka]], [[Goworówka]], [[Nowinka]], [[Wilczka]], [[Kleśnica]], [[Kamienica]] a další.
* K oblasti úmoří [[Severní moře|Severního moře]] patří pouze jižní svahy západního hřbetu, jedná se o [[Lipkovský potok]], který se vlévá do [[Tichá Orlice|Tiché Orlice]] a také přítok Lipkovského potoka [[Heřmanický potok]].
==Příroda==
===Rostlinná společenstva===
Při vrcholu [[Králický Sněžník (hora)|Králického Sněžníku]] je zhruba od nadmořské výšky 1350 m (v lavinové dráze i níže) vyvinuto primární alpínské bezlesí. Na exponovaných místech s mělkou půdou, kde se v zimě udrží jen nízká sněhová pokrývka, najdeme [[vyfoukávané alpínské trávníky]] (sv. Juncion trifidi) a [[alpínská vřesoviště]] (subas. Cetrario-Festucetum supinae callunetosum). V mírných depresích vrcholové plošiny se vyskytují maloplošně [[zapojené alpínské trávníky]] (sv. Nardion). Na závětrných svazích s hlubší půdou s vysokou sněhovou pokrývkou (včetně lavinové dráhy) jsou často rozsáhlé plochy [[vysokostébelných alpínských trávníky|vysokostébelných alpínských trávníků]] (hlavně sv. Calamagrostion villosae), na vlhčích místech s dominancí [[metlice trsnatá|metlice trsnaté]] (''Deschampsia cespitosa''), na sušších živinami chudších místech dominuje [[třtina chloupká]] (''Calamagrostis villosa'') a na sušších místech živinami bohatších potom [[třtina rákosovitá]] (''Calamagorstis arundinacea''). Při horní hranici lesa roste také [[subalpínská brusnicová vegetace]] s dominantní [[brusnice borůvka|brusnicí borůvkou]] (as. Festuco supinae-Vaccinietum myrtilli). Zvláště při Moravě v lavinové dráze je vyvinuta [[subalpínská kapradinová niva]] (sv. Dryopterido-Athyrion) s dominancí [[papratka alpínská|papratky alpínské]] (''Athyrium distentifolium''). Jsou zde také četná [[kamenné moře|kamenná moře]] a skály, oboje najdeme i pásmu lesa.
V nadmořských
V nižších nadmořských výškách, pod 1100 m jsou potenciální přirozenou vegetací (až na výjimky) bučiny. Původně to byly smíšené lesy s dominancí [[buk lesní|buku lesního]], [[jedle bělokorá|jedle bělokoré]], [[smrk ztepilý|smrku ztepilého]] a místy byl přítomen i [[javor klen]]. V minulosti byly však z větší části přeměněny člověkem na smrkové monokultury, které často nyní trpí imisemi. Většinou se jedná o [[Acidofilní bučina|acidofilní bučiny]] čili kyselé bučiny (sv. Luzulo-Fagion). Jen málo na krystalických vápencích (a na hlubších půdách i jinde) se jedná o [[květnaté bučiny]] (sv. Fagion). Jen výjimečně a maloplošně jsou zastoupeny [[vápnomilné bučiny]] (as. Cephalanthero-Fagetum). Velmi maloplošně v roklích při potocích a na prameništích najdeme [[horské klenové bučiny]] (podsv. Acerenion). Při potocích v nejnižších polohách najdeme také [[luh]]y (hlavně podsv. Alnenion glutinoso-incanae).
Po obvodě pohoří najdeme rozsáhlá luční společenstva. Většinou se jedná o horský typ [[mezofilní ovsíkové louky|mezofilních ovsíkových luk]] (as. Trifolio-Festucetum rubrae), místy s přechodem k horským trojštětovým loukám. [[Horské trojštětové louky]] (sv. Polygono-Trisetion) však zde nejsou typicky vyvinuty, jako třeba v [[Krkonoše|Krkonoších]]. Na sušších místech na mělké půdě jsou nahrazeny [[smilkové trávníky|smilkovými trávníky]] (sv. Violion caninae). Naopak na vlhčích místech to jsou [[vlhké pcháčové louky]] (podsv. Calthenion) nebo popř. [[vlhká tužebníková lada]] (podsv. Filipendulenion).
Více o vegetaci Králického Sněžníku viz [http://www.sneznik.cz/cz/primarni-smrciny-kralickeho-snezniku/] a [http://www.sneznik.cz/cz/vegetace-alpinskeho-bezlesi-kralickeho-snezniku/]
Řádek 58 ⟶ 61:
==Živočichové==
V oblasti Králického Sněžníku žije mnoho druhů živočichů. Z větších býložravců to je např. [[jelen lesní]] nebo [[srnec obecný]]. Můžeme zde spatřit i nepůvodní druh [[kamzík horský|kamzíka horského]], který sem přešel ze sousedních [[Jeseníky|Jeseníků]], kde byl vysazen. Z šelem je hojná [[Liška obecná (šelma)|liška obecná]], vzácnější je [[jezevec lesní]]. Větší šelmy, jako [[medvěd hnědý]], [[vlk]] nebo [[rys ostrovid]], byly v minulosti silně pronásledovány člověkem (a jsou pronásledovány i v současnosti), proto byly na Králickém Sněžníku zcela vyhubeny. V posledních letech však byl potvrzen výskyt zatoulaných jedinců, původem asi z [[Karpaty|Karpat]]. Žije zde ale mnoho menších savců. Několik druhů [[Netopýři|netopýrů]] vyhledává místní jeskyně. Vzácný chladnomilný hlodavec je [[myšivka horská]]. Můžeme zde potkat i mnoho druhů ptáků. V dnešní době je relativně častý [[krkavec velký]] nebo [[datel černý]], ze vzácných šplhavců byl zaznamenán i [[datlík tříprstý]]. Svou bílou náprsenku je nápadný [[kos horský]], v subalpínském stupni hnízdí [[pěvuška podhorní]]. Z drobných pěvců je běžná [[sýkora uhelníček]] nebo [[králíček obecný]], u vodních toků můžeme spatřit [[skorec vodní|skorce vodního]]. Žije zde i vzácný lesní kur [[jeřábek lesní]] a snad i [[tetřívek obecný]], [[tetřev hlušec]] už zcela vymizel, ale v posledních letech probíhá na Králickém Sněžníku pokus o jeho reintrodukci. Ze sov zde žije např. [[kulíšek nejmenší]] nebo [[sýc rousný]], [[puštík obecný]] a [[výr velký]]. Běžná je [[sojka obecná]], ale hnízdí zde i [[ořešník kropenatý]]. Na loukách v nižších polohách žije početná populace [[chřástal polní|chřástala polního]], kvůli kterému zde byly vyhlášena i [[Ptačí oblast Králický Sněžník]]. Žije zde i mnoho druhů bezobratlých živočichů a dalších skupin obratlovců.
==Ochrana přírody==
Na území Králického Sněžníku se rozprostírají četná chráněná území, v české části je to [[NPR Králický Sněžník|Národní přírodní rezervace Králický Sněžník]] (vyhlášená roku [[1990]]). NPR Králický Sněžník se v podstatě překrývá s Evropsky významnou lokalitou Králických Sněžník systému [[Natura 2000]]. Naopak [[Ptačí oblast Králický Sněžník]] je navržena téměř zcela mimo NPR, zahrnuje hlavně nižší polohy pohoří s rozsáhlým přesahem do nižších poloh [[Hanušovická vrchovina|Hanušovické vrchoviny]] a [[Bukovohorské hornatiny]], která je součástí [[Orlické hory|Orlických hor]]. Na polské straně je území chráněno v rámci Śnieżnickego Parku Krajobrazowego a je zde vyhlášeno také několik rezervací, např. [[rezerwat przyrody Śnieżnik Kłodzki]], [[rezerwat przyrody Jaskinia Niedźwiedzia]], [[rezerwat przyrody Wodospad Wilczki]]. Na polské straně je také navržena evropsky významná lokalita.
== Externí odkazy ==
{{Commons|Category:Masyw Śnieżnika}}
* [http://www.tisicovky.cz/cs/hory/kralicky-sneznik/ www.tisicovky.cz] – Králický Sněžník
* [http://www.sneznik.cz/cz/vitejte/ www.sneznik.cz] – stránky o Králickém Sněžníku
[[Kategorie:Pohoří v Česku]]
| |||