Smazaný obsah Přidaný obsah
Samud3 (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
ty nektere programatory by to chtelo konkretne citovat
Řádek 15:
}}
 
'''PL/I''' (anglická výslovnost /piːˌɛlˈwʌn/, v překladu „Programovací jazyk jedna“) je v [[Informatika (počítačová věda)|informatice]] [[Imperativní programování|imperativní]] [[programovací jazyk]] navržený pro vědecké, technické a obchodní aplikace. Jedná se o jeden z prvních vyšších programovacích jazyků, který byl použit v různých akademických, obchodních a průmyslových odvětvích. Byl vytvořen v [[60. léta 20. století|60. letech 20. století]] a je stále aktivně používán. Hlavní doménou programovacího jazyka PL/1 je zpracování [[Data|dat]], podpora [[rekurze]] a [[Strukturované programování|strukturovaného programování]]. [[Syntaktická analýza|Syntaxe]] jazyka je podobná [[angličtina|angličtině]], což je vhodné pro popisování složitých [[Abstraktní datový typ|datových struktur]] a disponuje širokou škálou [[Funkce (programování)|funkcí]] pro jejich kontrolu a zpracovaní. [[Programovací jazyk]] PL/1 je některými programátory nazýván jako zlomový{{Fakt/dne|20090330161333}}, protože díky své komplexností dovoluje programátorům dělat téměř cokoliv, což však může přinášet více problémů, než výsledného užitku.
 
== Historie ==
Programovací jazyk PL/I byl vyvinut společností [[IBM]] v jeho [[Hursley Laboratories]] ve [[Velká Británie|Velké Británii]] jako součást vyvíjeného systému [[IBM System/360]] (představen v roce 1964). Na vývoji programovacího jazyka pracovalo ve Velké Británii i mnoho [[programátor]]ů ze [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]], protože společnost IBM je americkou [[firma|firmou]]. Společnost IBM měla v té době problémy s několika neslučitelnými [[platforma (informatika)|platformami]], jako byly například [[server]]y a sálové počítače ([[mainframe]]) pro různé účely. Kromě toho byly některé modely navrženy pro obchodní účely a jiné zase pro vědecké. Cílem bylo vyvinout jednu řadu navzájem kompatibilních modelů, které by nahradily všechny předchozí modely, a které by mohly být použity jak pro komerční účely, tak pro vědecké účely. V té době používali obchodní [[uživatel]]é [[programovací jazyk]] [[Cobol]], zatímco ve vědeckých kruzích se používal [[programovací jazyk]] [[Fortran]]. Cílem PL/I tedy bylo vypracovat jednotný jazyk, který by umožňoval pracovat v obou těchto sférách. Dalším cílem bylo doplnit strukturované programovací [[konstrukce]] odvozené z [[ALGOL]]u, které [[COBOL]] ani [[Fortran]] nepodporovaly. Vývoj probíhal v [[1960|60. letech]] [[20. století]], přestože programovací jazyk PL/1 neměl až tak velkou a širokou popularitu. Získal svoje významné využití v obchodní sféře ve zpracování dat. Vzniklo několik verzí ([[modifikace|modifikací]]) tohoto [[programovací jazyk|programovacího jazyka]]. Jedním z nich je například [[PL/S]]. V IBM použili tento jazyk pro [[programování]] [[operační systém|operačního]] systému[[systém]]u [[MVS]] na počátku [[70. léta 20. století|70. letech 20. století]]. U verze [[PL/8]] - osmička v názvu značí, že se z 80% skládal z původního PL/1. Tato verze byla použita firmou IBM jako nástroj pro vývoj [[software|softwaru]], který byl navržen pro [[AS/400]]. Dále se používal v [[letecký průmysl|leteckém průmyslu]] pro on line [[rezervace]] v systému [[Sabre]]. Původně byl psaný v [[Assembler 7090|Assembleru 7090]]. [[PI/8]] se používal jak pro sálové počítače, také pro [[server]]y. Existují však i verze PL/1 pro [[DOS]], [[Microsoft Windows]], [[AIX]], [[OpenVMS]] a [[UNIX]].
 
== Ukázka programu ==