Verze z 22. 3. 2009, 04:25 editovat DaBler (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 6 541 editací m →‎Popis: WP:WCW ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 24. 3. 2009, 17:36 editovat zrušit editaci DaBler (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 6 541 editací m WP:WCW: náhrady HTML entit, opravy nadpisů, odstranění <br/> na konci odrážek, kategorie v angličtině Přejít na další porovnání →
Řádek 48: # ''P. cembra'' subsp. ''cembra'' – borovice limba # ''P. cembra'' subsp. ''sibirica'' (Du Tour) Krylov, 1914 – borovice (limba) sibiřská Nejlépe se tyto poddruhy rozliší podle tloušťky slupky jádra: subsp. ''sibirica'' má slabší skořápku – s tím souvisí i slabší tloušťka zobáku východní varianty ptáka [[ořešník kropenatý\|ořešníka kropenatého]], jehož zásluhou se tento druh přirozeně šíří [cf. paralelní variabilita]. Řádek 58: == Areál rozšíření == '''''P. cembra'' subsp. ''cembra''''' se vyskytuje v [[Alpy\|Alpách]] (1600 ~~–~~– 2400 m; jihovýchodní [[Francie]], jižní [[Švýcarsko]], severní [[Itálie]], západní [[Rakousko]]), v [[Tatry\|Tatrách]] (1400 ~~–~~– 1900 m;jihi [[Polsko]] a severní [[Slovensko]]) a v [[Karpaty\|Karpatech]] (1400 ~~–~~– 1700 m; jihozápadní [[Ukrajina]], severní a střední [[Rumunsko]]). U nás je běžná v okrasných výsadbách a občas i v lesnických výsadbách pro svoji odolnost ([[imise]], [[rekultivace]]). '''''P. cembra'' subsp. ''sibirica''''' (Du Tour) Krylov, 1914 – borovice (limba) sibiřská – ještě donedávna byla uznávána jako samostatný [[Druh (biologie)\|druh]]. Zaujímá rozsáhlý [[areál]] na [[Sibiř]]i, od [[Ural]]u a [[Kazachstán]]u po [[Dálný Východ]] a zasahuje na jih do severního [[Mongolsko\|Mongolska]] a severovýchodní [[Čína\|Číny]] (zejména provincie Chej-lung-ťiang a autonomní oblast Vnitřní Mongolsko). Její nejvýchodnější výskyty v geograficky odděleném areálu bývají označovány jako samostatná varieta ''P. cembra'' var. ''hingganensis'' (H.J.Zhang) Silba, 1990. Roste ve výškách od 800 do 2400 m. U nás je v kultuře rozšířena jen v [[arboretum\|arboretech]] ([[Arboretum Sofronka\|Sofronka]], Peklov) nebo v lesnických provenienčních experimentálních výsadbách. V poslední době nachází uplatnění i v okrasných výsadbách. Mimo to, že dorůstá do výšky až 35 m, v kultuře je sotva rozlišitelný od evropského typového poddruhu. Řádek 68: == Literatura == * BUSINSKÝ, Roman. ''Komentovaný světový klíč rodu ''Pinus'' L. – Závěrečná zpráva „Výzkum a hodnocení genofondu dřevin z aspektu sadovnického použití“'', Průhonice: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, 2004. * ''Květena ČSR, díl 1''. S. Hejný, B. Slavík (Eds.). Praha: Academia, 1988 (dotisk 2002). S. 306. ISBN 80-200-0643-5 * PILÁT, Albert. ''Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků''. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1964. 507 s. * POKORNÝ, Jaromír. ''Jehličnany lesů a parků''. Praha: SZN, Praha, 1963. 308 s. == Externí odkazy ==

Borovice limba: Porovnání verzí