Dýchací řetězec: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
upravy
Řádek 1:
[[File:Mitochondrial electron transport chain—Etc4.svg|thumb|Elektronový transportní řetězec v mitochondriích]]
'''Dýchací řetězec''' tvoří terminální(závěrečnou) fázi aerobního [[katabolismus|katabolismu]].
'''Dýchací řetězec''' tvoří terminální (závěrečnou) fázi aerobního [[katabolismus|katabolického]] procesu známého jako [[buněčné dýchání]]. Jedná se o [[elektronový transportní řetězec]], spolu s tím [[fotosyntéza|fotosyntetickým]] jeden ze dvou základních.
Je tvořen systémem [[oxidoreduktázy|oxidoreduktáz]] a mobilních přenašečů elektronů nebo atomů vodíku. Zajišťuje reoxidaci [[nikotinamidadenindinukleotid|NADH+H<sup>+</sup>]] a [[flavinadenindinukleotid|FADH<sub>2</sub>]], ze které získává energii na tvorbu [[proton-motivní síla|proton-motivní síly]].
 
== Popis ==
U [[eukaryota|eukariot]] je lokalizován ve vnitřní membráně [[mitochondrie]], kde je multienzymová jednotka spolu s enzymovým komplexem pro [[oxidační fosforylace|oxidační fosforylaci]] uložena v lipidové dvojvrstvě. U [[prokaryota|prokaryot]] je umístěn na [[plazmatická membrána|plazmatické membráně]].
 
Je tvořen systémem [[oxidoreduktázyoxidoreduktáza|oxidoreduktáz]] a mobilních přenašečů[[přenašeč]]ů elektronů[[elektron]]ů nebo atomů vodíku[[vodík]]u. Zajišťuje [[reoxidace|reoxidaci]] [[nikotinamidadenindinukleotid|NADH+H<sup>+</sup>]] a [[flavinadenindinukleotid|FADH<sub>2</sub>]], zez kteréčehož získává energii na tvorbu tzv. [[proton-motivní síla|proton-motivní síly]]. na jejímž základě vzniká napříč membránou tzv. [[protonový gradient]].
U [[savci|savců]] je aerobní [[respirace]] realizována čtyřmi kotvenými koplexy(multienzymová jednotka) a F<sub>0</sub>F<sub>1</sub>-ATP-synthetázou(komplex pro oxidační fosforylaci)
 
U [[eukaryota|eukarioteukaryot]] je dýchací řetězec lokalizován vena vnitřní membráně [[mitochondrie]], kde je multienzymovámultienzymatická jednotka spolu s enzymovýmenzymatickým komplexem pro [[oxidační fosforylace|oxidační fosforylaci]] uložena přímo v [[lipidová dvojvrstva|lipidové dvojvrstvě]]. U [[prokaryota|prokaryot]] je dýchací řetězec umístěn na [[plazmatická membrána|plazmatické membráně]].
*Multi enzymová jendotka je tvořena:
**Kotvený komplex I: NADH-Q-oxidoreduktasa(ubichinon-reduktasa)- vstup pro NADH+H<sup>+</sup>
**Kotvený komplex II: postraní vstup pro FADH<sub>2</sub>
**Kotvený komplex III: cytochrom-c-reduktasa
**Kotvený komplex IV: cytochrom-c-oxidasa
 
U [[savci|savců]] je aerobní [[respirace]] realizována čtyřmi kotvenými koplexykomplexy (multienzymová jednotka) a [[ATP syntáza|F<sub>0</sub>F<sub>1</sub>-ATP-synthetázou]] (komplex pro oxidační fosforylaci). Tato multienzymatická jednotka je tvořena:
 
**Kotvený komplex I: [[NADH-Q-oxidoreduktasa]] ([[ubichinon-reduktasa]])- vstup pro [[nikotinamidadenindinukleotid|NADH+H<sup>+</sup>]]
Význam dýchacího řetězce spočívá hlavně v energetice, tedy v zisku [[adenozintrifosfát|ATP]]. Spřažením s [[citrátový cyklus|citrátovým cyklem]] a [[beta-oxidace|&beta;-oxidací]] vzniká jakási "továrna" na ATP. Zisk z jedné molekuly NADH+H<sup>+</sup> je tři ATP a z jedné molekuly FADH<sub>2</sub> dvě molekuly ATP.
**Kotvený komplex II: postranípostranní vstup pro [[flavinadenindinukleotid|FADH<sub>2</sub>]]
**Kotvený komplex III: [[cytochrom-c-reduktasa]]
**Kotvený komplex IV: [[cytochrom-c-oxidasa]]
 
== Význam ==
 
Význam dýchacího řetězce spočívá hlavně v energetice, tedy v zisku [[adenozintrifosfátadenosintrifosfát|ATP]]. Spřažením s [[citrátový cyklus|citrátovým cyklem]] a [[beta-oxidace|&beta;-oxidací]] vzniká jakási "továrna"„továrna“ na ATP. Zisk z jedné molekuly NADH+H<sup>+</sup> je tři ATP a z jedné molekuly FADH<sub>2</sub> dvě molekuly ATP.
 
<small>Jednoduchým příkladem může být odbourání jedné molekuly [[glukóza|glukózy]], kdy se procesem [[glykolýza|glykolýzy]] přemění na dvě molekuly kyseliny pyrohroznové(pyruvátu) za vzniku dvou molekul ATP substrátovou fosforylací a dvou molekul NADH+H<sup>+</sup> z NAD<sup>+</sup>. Při kyslíkovém deficitu ve svalové tkáni nebo u erythrocytů(červené krvinky) nelze využít dýchacího řetezce, a tudíž ani citrátového cyklu a vzniklý NADH+H<sup>+</sup> se proto použije na redukci pyruvátu za vzniku laktátu a NAD<sup>+</sup>. Vznik pouze 2ATP na glukozu.<br />
 
<small>Jednoduchým příkladem může být odbourání jedné molekuly [[glukóza|glukózy]], kdy se procesem [[glykolýza|glykolýzy]] přemění na dvě molekuly kyseliny pyrohroznové(pyruvátu) za vzniku dvou molekul ATP substrátovou fosforylací a dvou molekul NADH+H<sup>+</sup> z NAD<sup>+</sup>. Při kyslíkovém deficitu ve svalové tkáni nebo u erythrocytů(červené krvinky) nelze využít dýchacího řetezce, a tudíž ani citrátového cyklu a vzniklý NADH+H<sup>+</sup> se proto použije na redukci pyruvátu za vzniku laktátu a NAD<sup>+</sup>. Vznik pouze 2ATP na glukozu.<br />
Je-li ovšem dostatečný přísun kyslíku do svalové tkáně získáme z jedné molekuly pyruvátu oxidační dekarboxylací jednu molekulu NADH+H<sup>+</sup>, pak dále v citrátovém cyklu 3 molekuly NADH+H<sup>+</sup>, jednu molekulu FADH<sub>2</sub> a jednu molekulu GTP, která energeticky přibližně odpovídá jedné molekule ATP, dvě molekuly NADH+H<sup>+</sup> je však nutno transportovat z cytoplazmy do mitochodriální matrix, a to si žádá dvou molekul ATP. Jednoduchou bilancí dostáváme 2+2&times;3+2&times3+6&times;3+2&times;2+2&times;1-2=36 ATP na glukosu. Tento jev je známý též jako Pasteurův efekt.</small>
 
Řádek 24 ⟶ 29:
{{Pahýl - biochemie}}
 
[[Kategorie:MetabolismusBuněčné dýchání]]
 
[[ar:سلسلة نقل الإلكترون]]