Doupov: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění |
m vytvořen odkaz na Zedtwitze |
||
Řádek 8:
V novější době popsal Doupov spisovatel [[Bedřich Bernau]] v [[Jan Otto|Ottově]] vlastivědném průvodci ''Čechy'' (vydáno 1896). Město mělo v té době 261 domů se zhruba 1600 obyvateli. Na horním konci náměstí pozoruje radnici s letopočtem 1576 a městským znakem. Ještě výše stál barokní farní kostel [[Nanebevzetí Panny Marie]] přestavěný v roce 1745. K dalším památkám patřil zámek z 18. století a bývalá kolej [[Řád zbožných škol|Piaristů]], velká čtverhranná budova s kostelem sv. Alžběty. Původně byla vystavena pro [[Tovaryšstvo Ježíšovo|Jezuity]], v době spisovatelovy návštěvy sloužila jako obuvnická škola. Po klášteru tu zbyla i knihovna s 1500 svazky. Bernau vzpomíná i nejstarší stavbu - kostelík sv. Volfganga na severním okraji u kadaňské silnice - a svou reportáž uzavírá konstatováním, že městečko má velmi chudý ráz, z někdejší slávy (v 16. století byli místní soukeníci na 6. místě v zemi) příliš nezbylo a nyní se obyvatelstvo živí jen běžnými řemesly a nepříliš výnosným zemědělstvím. Bernau si kupodivu nevšímá dalších památek na náměstí - například sloupu Panny Marie, soch [[Antonín z Padovy|sv. Antonína Paduánského]], [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] a [[Roch z Montpellieru|sv. Rocha]] z 18. století, ačkoliv v jeho knize jsou alespoň některé z nich vidět na ilustraci [[Antonín Lewý|Antonína Lewého]].
Podle Batovcova místopisu z roku 1907 byl Doupov městem, položeným 578 metrů nad mořem, na ploše 709 hektarů, s 267 domy a 1621 obyvateli, z toho 1606 Němců; pokud jde o náboženství, byli všichni katolíky s výjimkou 8 evangelíků a 21 židů. Administrativně náležel k okresnímu hejtmanství [[Kadaň]], soudní okres byl v místě. Sídlilo tam okresní zastupitelstvo, okresní soud, berní úřad, římskokatolická fara, filiální kostel, byl zde řád milosrdných sester sv. Kříže. Dále mělo město školu 4třídní, pokračovací školu průmyslovou, arcibiskupské nižší gymnázium se studentským konviktem, poštu a telegrafní stanici, nádraží, notáře, lékárnu, ordinaci lékaře a veterináře, nemocenskou pokladnu, hnaneckou stanici, stravovnu, tři četnické stanice, záložnu, hasičský sbor, továrnu, velkostatek a zámek (Doupov a Sachsengrün (Zakšov) s allodiálním (nezávislým, nikoliv poddanským) velkostatkem o rozloze 1563 ha, majitelem byl Kurt hrabě
Roku [[1930]] měl 1524 obyvatel (1506 Němců, 18 Čechů), končila zde místní dráha společnosti [[Kadaňské místní dráhy]] z [[Vilémov (okres Chomutov)|Vilémova u Kadaně]]. Po [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu německého obyvatelstva]] se město nepodařilo dosídlit, jeho chátrání ukončilo zřízení [[Vojenský újezd Hradiště|vojenského výcvikového prostoru Hradiště]] roku [[1955]], které znamenalo definitivní zánik města i okresu Doupov.
| |||