Hulán: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m kavalérie s dlouhým é je doporučována spellcheckerem, rozsah, odkaz
Řádek 1:
[[File:Ulanen 13.jpg|thumb|Huláni v rakouské armádě roku 1866]]
'''Hulán''' byl příslušník polské [[kavaleriekavalérie]]. V době po [[Trojí dělení Polska|trojím dělení Polska]] působili huláni i v [[habsburská monarchie|habsburské]] armádě.
 
Tradice hulánů spadá do doby první poloviny [[13. století]], kdy do [[Polsko|Polska]] vpadli [[Tataři]]. Hulán vlastně znamenal "junák." Ve [[Zlatá horda|Zlaté hordě]] se nazývali hulány členové chánské[[chán]]ské rodiny. Mnoho z nich se odebralo do Polska, kde vstoupili do vojenských služeb. Jednalo se o [[kopiník]]y na koních, od vynálezu palných zbraní byli huláni vyzbrojeni [[kopí]]m, [[šavle|šavlí]] a dvěma [[pistole]]mi.
 
Na konci osmnáctého století, kdy bylo [[Dělení Polska|Polsko rozděleno]] mezi [[Rakousko]], [[Prusko]] a [[Rusko]], se začaly objevovat hulánské pluky i v těchto zemích. V habsburské armádě se huláni poprvé objevili roku [[1784]]. V tomto roce byl z nich zřízen [[Haličský hulánský sbor]]. Uniforma hulánů vycházela z polské národní tradice. Rakouské vojsko mělo v roce [[1856]] čtyři hulánské pluky, na konci 19. století jich mělo jedenáct, z toho jeden český.
 
Huláni působili v armádách ještě v [[První světová válka|první světové válce]], ale dny jezdectva se chýlily ke konci. Pluky polské kavaleriekavalérie byly obnoveny v letech [[1918]] - [[1921]]. Polští huláni existovali ještě na počátku [[2. světová válka|druhé světové války]], ale již v menším množství. U polské armády se hulány v tomto období nazývaly i elitní pancéřové pluky, které pokračovaly v tradicích polské jízdní kavaleriekavalérie. Poslední užití hulánů na koních v boji se uskutečnilo za druhé světové války, kdy v polské východní armádě bojovaly od roku [[1943]] tři hulánské pluky.
 
== Odkazy v kultuře ==