Byzantská říše v době Komnenovců: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m výměna tagu small za šablonu {{malé}} |
m mné -> mne, aby to odpovídalo jménu článku |
||
Řádek 21:
| státní zřízení = absultní [[monarchie]]}}
V době vlády
== Politický vývoj v době
Roku [[1081]] se do čela Byzantské říše dostala průbojná dynastie Komnenovců, její panovníci [[Alexios I. Komnenos]], [[Jan II. Komnenos]] a [[Manuel I. Komnenos]] byli představiteli provinciální aristokracie. Zavedli množství hospodářských reforem které významně zasáhly do společenského, sociálního i politického vývoje říše. [[Alexios I. Komnenos|Alexios I.]] těžil z [[První křížová výprava|první křížové výpravy]] (1096-1099). Jeho nástupci [[Jan II. Komnenos|Janu II.]] se podařilo porazit [[Maďaři|Maďary]], [[Srbové|Srby]], [[Pečeněhové|Pečeněhy]], Seldžuky i [[Arméni|Armény]]. Jan zajistil postavení Byzantské říše ve světě jako postavení velmoci. Jeho syn [[Manuel I. Komnenos|Manuel I.]] byl císařem, jenž snil o obnovení [[Starověký Řím|Římské říše]], válčil rovněž se Seldžuky, Benátčany, Srby, [[Normané|Normany]] a Armény, pokusil se neúspěšně o inavazi do [[Egypt]]a a upevnil svou svrchovanost nad křižáckými státy. Po jeho smrti dochází k rychlému úpadku říše.
== Hospodářský vývoj za dynastie
Hospodářská situace v době
== Městský život v době
V době
Druhým největším městem říše zůstávala i nadále [[Soluň|Thessaloniké]]. V Thessalonice docházelo k rozvoji hedvábnictví, stejně tak i na Peloponésu a v Thébách, kde prý pracovalo na 2 000 tkalců.
|