Přírodní textilní vlákna: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
založení článku
 
mBez shrnutí editace
Řádek 23:
|-
|colspan="1" align="center“|Ze srstí
|colspan="1" align="center"|[[ovčí vlna]], [[mohér]], [[srst alpaky a lamy|lama, alpaka]], [[kašmírKašmír(látka)|kašmír]]
|-
|colspan="1" align="center“|Sekrety hmyzu
Řádek 41:
== Produkce přírodních vláken v roce 2007 ==
 
Tabulka zahrnuje celkovou roční produkci 34 milionů tun. <ref>Výroba přírodních vláken 2007 (německy, anglicky): http://www.oerlikontextile.com/de/desktopdefault.aspx/tabid-1763/</ref>. Z jednotlivých druhů byla ve statistikách podchycena jen bavlna, ovčí vlna <ref>Produkce bavlnabavlny a vlny 2007 (anglicky): http://www.cirfs.org/frames_04.htm</ref>, juta <ref>Produkce juty 2007 (anglicky): http://faostat.fao.org/site/567/DesktopDefault.aspx?PageID=567#ancor</ref>, len a konopí <ref>Produkce lnu a konopí 2007 (německy): http://www.nova-institut.de/pdf/08-01-Flachs-Hanf_Buch_Carus_et_al.pdf</ref>. Ostatní položky jsou odvozeny ze statistik posledních let. U některých druhů (např. kokosová vlákna nebo přírodní hedvábí) se údaje z různých pramenů od sebe značně liší.
 
{| border="0" class="wikitable"
Řádek 83:
* Všechna vlákna z kokonů bource morušového se nejdříve zbaví asi 25 % klihu (sericin) a z odkliženého materiálu se dá odvinout jen asi 25-30 % jako plněhodnotná příze (gréž), zbytek jsou nestejnoměrná a portrhaná vlákna (na buretové nebo šapové příze).
Ze statistik roku 2007 se dá odvodit, že surový přírodní materiál obsahoval asi 20 % odpadů. Z těch se většina přimíchávala do hrubých přízí ([[vigoň]]), do izolačních materiálů ([[pazdeří]]), do kosmetických výrobků ([[praní surové vlny|vlnní tuk]]), do kompostů atd. Jen menší část se spaluje nebo je nepoužitelná.
 
== Literatura ==
 
* Pospíšil a kol.:Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981)
* Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, ISBN 3-87150-848-9 Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006
 
== Reference ==