Josef Pilnáček: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Hezke ze kazdy bojuje, ze je cech, ale kdyz o sobe spisovatel prohlasuje, ze je moravsky, mel by to kazdy respektovat. Ani kafka nebyl cech tak jako pilnacek, tak to laskave respektuj¨te a nemente hi |
dat. +, drobné úpr. |
||
Řádek 11:
'''Josef Pilňáček'''
Oženil se ještě pře první světovou válkou, vzal si vdovu po bankéři (vdovské jméno Mediánská Mery), která byla velmi bohatá. ▼
Narodil se jako nejmladší syn (ze 4 dětí) Josefa Pilňáčka, řezníka a půlláníka. Jeho matka, rozená Přibylová pocházela z Jestřebí. Obecní školu vychodil v Černé Hoře a v 10 letech přešel na I.české gymnasium v Brně pak na vyšší hospodářskou školu v Přerově. Po její absolvování sloužil 1 rok presenční služby u vozatajstva v Praze a poté se aktivním důstojníkem. Po skončení I.světové války odešel na odpočinek jako rytmistr vozatajstva v. v. a žil ve Vídni.
▲Oženil se ještě pře první světovou válkou, vzal si vdovu po bankéři (vdovské jméno Mediánská Mery), která byla velmi bohatá. Byla Němka a pocházela z Budína, česky vůbec neuměla. Spolu pak hodně cestovali po Evropě.
O historii se od studenských let, když debatovával s obchodníkem R. Niklem o dějinách Černé Hory. Pilňáček byl nejplodnějším moravským spisovatelem historie první republiky v oboru moravské [[topografie]], [[herealdika|heraldiky]] a [[genealogie]] a svými znalostmi rakouských a vídeňských archívů týkajících se moravik, bohemik a silesiak prokázal velkou službu vlastvědným pracovníkům tehdejší ČSR a čemuž mnohdy chybí náležité kritické ocenění.
Zabýval se výhradně historisko-literárními pracemi, které uveřejňoval v Časopise vlasteneckého muzea v Olomouci, v časopise rodopisné společnosti československé v Praze, ve vlastivědném věštníku moravském a jinde.
Podle Dr. Rudolfa Tukala, jednatele Musejního spolku v Brně vydal Pilňáček:
* Královéhradecké. chrudimské. pražské a jiné rodiny erbovní a měšťanské ([[1919]]),
* Dějiny rodu Pilniaczků z Radostic a svobodnické rodiny Pilniaczků ([[1920]]),
* Paměti městyse Černé Hory ([[1926]]),
* Rodokmen a vývod T. G. Masaryka ([[1927]]),
* Genealogie Podstatských z Prusinovic ([[1929]]),
* Dějiny města Blanska a okolních hradů,
* Stěžejní dílo je "Staromoravští rodové"([[1930]]),
* Poslední jeho dílo, které dokončil, jsou "Slezké rody" - dílo toto psal pro studijní ústav slezký v Opavě
a množství genealogických vývodů. Cht.
Ve své závěti odkázal celý svůj majetek (bytové zařízení, velkou odbornou knihovnu, obsáhlou literární pozůstalost, podhledávky po honorářích ve výši 100.000kčs) zemskému archívu v Brně.
==Zdroje:==
* Ottova encyklopedie naučná,
* Paměti Městýse Černá Hora,
* Pamětní knihy Černé Hory.
{{NK ČR|jk01093093}}
{{Pahýl - biografie}}
|