Foederati: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m + gl |
m Odstranění linku na rozcestník Legie s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Římská legie |
||
Řádek 2:
== Gótové jako římští foederáti ==
Římskými spojenci se za vlády [[Constantinus I.|Konstantina Velikého]] stali [[Gótové]], sídlící v severním [[Podunají]]. Po příchodu [[Hunové|Hunů]] překročili roku [[376]] [[limes|římskou hranici]] na [[Dunaj]]i a požádali císaře [[Valens|Valenta]] o [[azyl]]. Panovník se rozhodl přijmout pouze jednu skupinu, [[Tervingové|Tervingy]], a usadil je jako federáty v podunajských [[provincie|provinciích]], především v [[Thrákie|Thrákii]]. Doufal, že tímto způsobem posílí obranu dunajské hranice a sám se bude moci věnovat válce s [[Persie|Persií]]. Vzápětí však došlo k mohutnému povstání gótskch spojenců, ke kterým se připojila druhá gótská skupina, [[Greutungové]], která si vynutila přechod přes Dunaj. Gótové vyplenili téměř celý [[Balkán]] a roku [[378]] porazili římské vojsko [[Bitva u Adrianopole (378)|u Adrianopole]]. Teprve roku [[382]] se císařům [[Theodosius I.|Theodosiovi I.]] a [[Gratianus|Gratianovi]] podařilo Góty uklidnit a uzavřít s nimi dohodu (''foedus''). Gótové byli znovu usazeni na území říše, získali půdu a bylo jim povoleno řídit se vlastními zákony, to znamená, že si zachovali značnou autonomii, nesměli však mít svého náčelníka. Jako foederáti byli povinni službou v římském vojsku a řada gótských velmožů poté udělala kariéru v římských [[Římská legie|legiích]].
Koncem [[5. století]] sídlila v [[Thrákie|Thrákii]] skupina gótských federátů, která zastávala vysoce privilegované postavení a měla blízko k panovnickému dvoru. V jejím čele stál [[Theodorich Strabón]]. Tato skupina se dostala do konfliktu s Góty, kteří sem přišli pod vedením [[Theodorich Veliký|Theodoricha]] z rodu Amalů z [[Panonie]]. Jejich spory podněcoval císař. Vzápětí se ovšem panonští i thráčtí Gótové spojovali proti císaři a pořádali ničivé nájezdy do vnitrozemí říše. Po Strabónově smrti v roce [[481]] se obě skupiny sjednotili pod vládou Theodoricha Amala, a položili tak základy novému mocnému politickému celku [[Ostrogóti|Ostrogótů]]. Roku [[483]] uzavřeli s císařem [[Zenon]]em, kterému nezbývalo než respektovat Theodorichovy úspěchy, dohodu, na jejímž základě byli panonští Gótové usazeni v Dácii a Moesii a Theodorich jmenován císařským vojevůdcem s vysokým ročním platem a [[Konzul (antický Řím)|konzulem]] na rok [[484]], což představovalo pro barbarského krále nevídané pocty. Roku [[488]] odešli Ostrogóti na Zenonův podnět do [[Itálie]], aby zde bojovali proti [[Skirové|Skiru]] [[Odoaker]]ovi, římskému vojevůdci germánského původu, kterého prohlásili germánští [[žoldnéř]]i roku [[476]] po sesazení posledního římského císaře [[Romulus Augustus|Romula Augustula]] za panovníka.
| |||