Panna Cinková: Porovnání verzí

Její [[umělecké jméno]] pochází z jména [[Anna]] ([[Annamária]]), které obdželaobdržela při [[EvangelíkEvangelíci|evangelickém]] [[Křest|křtu]]. Jiné prameny uvádějí že toto jméno mánosila proto, neboť do svatby byla panna, další zdroj uvádí, že ji nazývali ''Vászon Panna''. ''Vászon'' v [[Maďarština|maďarském jazycemaďarštině]] znamená [[plátno]], súkno[[sukno]]. ''Pannus'' znamená ''purpur'', ''červeň'' a ''radost''. Některí historici předpokládají, že třetí uvedený význam slova ''Pannus'' by mohl vystihovat to, že svoji přítomností a hudebním projevem rozdávala radostnou náladu a nebo že prostě “Vászon Panna” znamená ''Purpurové plátno''.

Již od svých deseti let, zpočátku tajně, ve věku, kdy si jiná děvčata ještě hrála s panenkami[[panenka]]mi, Anna skoušelazkoušela hrát na otcovy [[housle]]. Její prvotní tvorba zachycuje motivy pocházející z přírody, [[imitace|imitovala]] například štěbetání ptáškůzpěvných [[ptáci|ptáků]] a šum [[vítr|větru]] a později se naučila tklivé [[melodie]] z oblasti Gemeru. Její [[talent]] obdivoval [[statkář]] Lányi, který k ní v nepřítomnosti otce působil jako její [[mecenáš]]. Podporoval ji natolik, že jí zařídil [[studium]] v [[Rožňava|Rožňavě]] u kapelníka[[kapelník]]a J. Nepomuka Palackého.

Ve čtrnácti letech (jiné zdroje uvádí, že v devatenácti) se provdala Anna za místního romského [[kováře]]e - romskehoromského [[hudebník]]a, [[violoncello|violoncelistu]] Dányiho, který v roce [[1725]] spolu se svými bratry založil kapelu, která se proslavila po celém [[Uhersko|Uhersku]], [[Polsko|Polsku]] a [[Rumunsko|Rumunsku]]. Novým primášem této kapely se stala jeho mladičká žena.

Některé historické zdroje popisujíji Annupopisují jako krásnou ženu, jiné prameny tvrdí opak. Poznatky týkající se jejího výzoru se ale shodují v tvrzení, že se Anna oblékala do mužských šatů a vystupovala s fajkou[[fajfka|fajfkou]] v ústech. Pro vystoupení své kapely si navrhla [[kostým]] z kurucké [[uniforma|uniformy]] a gemerského kroje[[kroj]]e.

Ze začátku hrála Panna Cinková dědečkovy [[píseň|písně]] jako například písně: „Tristo''Třista vdov“vdov'', „Tanec''Tanec mŕtvych“mrtvých'', nebo „Pieseň''Pieseň prastarých otcov“otcov''. Podle Káldyho její nejúspěšnější skladby vzniklivznikly kolem roku [[1735]]. TihletyTyto skladby vyšlivyšly vve zbírcesbírce ''Kuruc Dalok''. Žánrově jev tatotéto zbírkasbírce prevažnepřevažují v style verbunkov[[verbunk]]y z pozdějšího období. Káldy juji dále považuje za průkopnici a jednu ze zakladatelůzakladatelek tvorby kompozíciíkompozic zvané ''halgató''. V tomhletomto žánrižánru vynikalavynikla její skladba „Pomalé''Pomalé uhorské“uherské''. Složila takytaké [[píseň]] „Lastovička''Vlašťovičko leť“leť''.

SvojeSvá největší díla zachytila v dílesouboru s názvem ''UhorskáUherská zbierkasbírka'' v roce [[1730]]. Obsahuje 64 písní a tanců v [[maďarština|maďarském jazycemaďarštině]], 15 písní vve [[slovenský jazykslovenština|slovenském jazyceslovenštině]], 12 tzv. ''suitských tanců'' a 6 maďarských kuruckých skladeb.

MenoJméno Panny CinkovejCinkové můžeme nájít i v zahraničních encyklopédiíchhudebních hudbyencyklopediích. Slovenský literát [[Ján Botto]] jina spomenulni zavzpomínal v pověsti[[pověst]]i ''[[Báj Maginhradu ]]''. TéžTaké viacerívícero maďarskímaďarských poetibásníků a skladateléskladatelů, jako například [[Mór Jókai]], [[Zoltán Kodály]], a [[Endre Dózsa]] vyobrazili Pannu Cinkovú jakoji postavuzobrazili ve svíchsvých dílech.

ViaceréVíceré hudební kódexy[[kodex]]y uvádějí některé další [[hudební nástrojenástroj]]e, na kterýchkteré hrála Panna Cinková. Kromě tradičních nástrojů můžme spomenoutuvést [[citaracitera|citaruciteru]], [[píšťala|píšťalku]], fleuru, kolovrátokkolovrátek, [[dudy]], fajfarku, [[zvonec|zvonce]] či mulitánku.

PochovanáZemřela byla [[5. únor]]a [[1772]] ve věku 61 let. Po její smrti její ctitelé, básníci [[Gerhard]] a [[Gvadányi]] oslavovali její lidské a hudební kvality. PannaMnohými Cinková[[básník]]y jebyla básníkmiposmrtně označovanáoznačován za rómskou [[Sapfó]].

*Arne B. Mann – ''Neznámi rómovia''

*[http://www.historiarevue.sk/hr06-02/ článokčlánek Panna Cinková /- autor: Jozef Drenko, časopis História 06/2002- http://www.historiarevue.sk/hr06-02/]