Verze z 25. 12. 2008, 04:07 editovat Nallimbot (diskuse \| příspěvky) 10 724 editací m robot změnil: pt:Lídia ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 26. 12. 2008, 21:50 editovat zrušit editaci Jirka O. (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 18 024 editací aspoň takto, odpahýlováno Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Různé významy\|tento=historickém území v Malé Asii\|stránka=Lýdie (jméno)}} [[Image:Map of Lydia ancient times.jpg\|thumb\|~~Mapa~~250px\|Územní ~~Lýdie,~~rozsah lýdské říše v [[6. století př. n. l.]]]] '''Lýdie''' je historickým územím v [[Malá Asie\|Malé Asii]] shodným zhruba s dnešními [[Turecko\|tureckými]] provinciemi [[İzmir]] a [[Manisa]]. Tradičním ~~hlavním~~centrem ~~městem~~země bylo město [[Sardy]]. Obyvatelstvo mluvilo [[Lýdština\|lýdštinou]], jazykem z [[anatolská jazyková skupina\|anatolské jazykové skupiny]]. [[Starověk]]á Lýdie hraničila na severu s [[Mýsie\|Mýsií]], na východě s [[Frýgie\|Frýgií]] a na jihu s [[Kárie\|Kárií]] – na západě tvořilo její hranici [[Egejské moře\|egejské]] [[pobřeží]] a [[ostrov]]y, obývané z velké části iónskými [[Starověké Řecko\|Řeky]]. V Lýdii byly nalezeny nejstarší známé [[mince]] z období kolem roku [[660 př. n. l.]] [[Image:BMC 06.jpg\|thumb]]▼ == Dějiny == Kromě legendy související s [[Hérodotos\|Hérodotem]], který říká, že název Lýdie pochází od krále Lýda, který žil v době pádu [[Trója\|Tróji]], je název Lýdie omezen pouze na řecké a asyrské záznamy a pasáže z [[Bible]], které pocházejí nejdéle z [[8. století př. n. l.]] V [[Asýrie\|asyrských]] záznamech se objevuje jméno [[Gýgés\|Gýga]] Lýdského, který se stal lýdským králem kolem roku [[680 př. n. l.]] Podle [[Hérodotos\|Hérodota]] pochází název Lýdie od mýtického [[král]]e [[Lýdos\|Lýda]], který údajně žil v době dobytí [[Trója\|Tróje]], v historických záznamech je však jméno doloženo teprve od [[8. století př. n. l.]], zejména v pramenech [[Asýrie\|asyrských]], řeckých a v [[Bible\|bibli]]. [[Asýrie\|Asyřané]] se mj. zmiňují o zakladateli dynastie [[Mermnovci\|Mermnovců]] [[Gýgés\|Gýgovi]], jehož v [[5. století př. n. l.]] několikrát připomněl Hérodotos. Kolem roku [[600 př. n. l.]] ovládali Gýgovi potomci kromě vlastní Lýdie i větší část západu Malé Asie – v té době patřila jejich země k významným mocnostem Předního východu. ▲[[Image:BMC 06.jpg\|thumb\|left\|230px\|Lýdská mince]] Lýdové udržovali s maloasijskými i pevninskými [[Starověké Řecko\|Řeky]] [[kultura\|kulturní]] a [[obchod\|obchodní]] styky. Často se je snažili ovládnout vojenskou silou, ale Řekové se jim skoro pokaždé dokázali ubránit. Na východě narážely jejich expanzivní snahy na moc [[Médie\|médské říše]], která po porážce [[Asýrie]] posunula své hranice až do bezprostředního sousedství jejich držav. Oba státy spolu vedly zhruba v letech [[591 př. n. l.\|591]]–[[585 př. n. l.]] vyčerpávající [[válka\|válku]]. Při rozhodující bitvě, do níž ve snaze vynutit si konečné rozhodnutí nasadily obě strany všechny dostupné síly, rozhodl nakonec vnější faktor – [[zatmění slunce]] – který přiměl Lýdy a Médy k uzavření míru. Od té doby se hranice mezi oběma státy ustálila na toku řeky Halys (dnes [[Kızılırmak]]). [[Status quo]] v oblasti porušil teprve poslední lýdský král [[Kroisos]], který v roce [[547 př. n. l.]] napadl dědice médských imperiálních tradic, [[Perská říše\|perského]] [[Šáhanšáh\|krále]] [[Kýros II.\|Kýra II.]], byl však poražen a jeho země přičleněna k državám vítěze. Od těch dob byla Lýdie vždy součástí jiných státních útvarů – perské říše, říše [[Alexandr Veliký\|Alexandra Velikého]], [[Seleukovská říše\|seleukovské monarchie]], [[Starověký Řím\|římského impéria]] a [[Byzantská říše\|říše byzantské]]. A třebaže téměř po celou dobu tvořila v rámci těchto států autonomní územní jednotku, vlastní lýdské zvyky a jazyk ustoupily v průběhu staletí do pozadí ve prospěch řecké kultury. Ta zde převládala až do velkých výbojů [[Seldžukové\|seldžuckých Turků]] v [[11. století]]. [[Lýdové]] udržovali s maloasijskými i pevninskými [[Řeky]] [[kultura\|kulturní]] a [[obchod\|obchodní]] styky. Často se je snažili ovládnout vojenskou silou, ale [[Řekové]] se jim skoro pokaždé dokázali ubránit. Na východní straně narazili na médské království. Oba státy spolu vedly v letech 591 - 585 př. n. l. vyčerpávající [[válka\|válku]]. Při rozhodující bitvě, do níž ve snaze vynutit si konečné rozhodnutí nasadily obě strany všechny možné dostupné síly. Na [[konec]] přece jen ke střetu nedošlo, nýbrž došlo k zatmění [[slunce]] (tento úkaz předpověděl s dostatečným předstihem milétský matematik [[Thalés z Milétu\|Tháletos]]). Věštci obou táborů zaujali zcela jasné stanovisko - [[bohové]] tímto projevili nesouhlas s probíhající válkou. Následující mírovou smlouvou se obě strany zavázaly respektovat řeku Halys (dnešní [[Kizilirmak]]) jako nepřekročitelnou hranici. Smlouvu porušil až poslední lýdský král Kroisos, který se tudy v roce [[547 př. n. l.]] vypravil do války proti [[Peršané\|Peršanům]]. Bohužel tímto krokem zpečetil osud vlastní říše. ~~{{Pahýl - historie}}~~ == Externí odkazy == * [http://www.livius.org/lu-lz/lydia/lydia.html Lýdie na serveru Livius (anglicky)] [[Kategorie:Lýdie\| ]]

Lýdie: Porovnání verzí