Leopold Kronecker: Porovnání verzí

Jeho učitelem na gymnáziu byl [[Ernst Eduard Kummer]], který v něm probudil zájem o matematiku. Kronecker začal studovat na univerzitě v [[Berlín|Berlíně]] v roce [[1841]], k jeho učitelům patřili [[Dirichlet]] a [[Steiner]]. Kronecker byl všestranný, studoval nejen matematiku, ale i astronomii, chemii a meteorologii. Zvláště se zajímal i o filozofii, studoval [[Descartes|Descarta]], [[Leibniz|Leibnize]], [[Kant|Kanta]], [[Hegel|Hegela]] a [[Spinoza|Spinozu]]. Je zvláštní, že se Kronecker po absolvování univerzity ([[1845]]) několik let matematice nevěnoval. Neměl to v podstatě zapotřebí, byl celkem bohatý díky finančním transakcím svého strýce, s jehož dcerou se oženil. <br />

Znovu začal s matematikou v roce [[1853]], kdy rozšířil [[Galois|Galoisovu]] teorii [[algebra|algebraických]] [[rovnice|rovnic]]. Kronecker publikoval množství prací na nejrůznější témata jako [[teorie čísel]], [[eliptické funkce]] apod. Díky těmto pracem byl přijat za člena berlínské Akademie. To mu dalo právo přednášet na univerzitě, kde vyučoval [[teorie čísel|teorii čísel]], teorii [[rovnice|rovnic]], teorii [[determinant|determinantů]] a [[integrál|integrálů]]. Nepřitahoval příliš mnoho studentů, jen málo z nich bylo schopno sledovat jeho myšlenky a dokonale jim porozumět. Kronecker odmítlOdmítl nabídku místa na univerzitě v [[Göttingen]], protože jej přitahoval Berlín. Tam přijal místo profesora v roce [[1883]].

Kronecker bylByl přesvědčen o tom, že základem matematiky jsou přirozená čísla a že všeho lze dosáhnout konečným počtem operací. Je údajně autorem výroku <br /><br />'''''Bůh vytvořil přirozená čísla, vše ostatní už je výtvorem člověka.'''''<br /><br />Stavěl se proti iracionálním číslům, limitám, Bolzano-Weierstrassově větě, aktivně bránil zveřejňování příspěvků v [[Crelle|časopise Crelle]], pokud se týkaly podobných neoblíbených témat. Jeho vinou se obtížně prosazoval např. Georg [[Georg Cantor]] se svou teorií množin.

Leopold Kronecker zemřelZemřel 29.12.1891 v Berlíně, kde je také pohřben.