Leopold Kronecker: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
m úprava hlavičky
Řádek 1:
[[Soubor:Kronecker 2.jpg|right]]
[[Soubor:Kronecker 2.jpg|right]]Leopold Kronecker se narodil 7.12.[[1823]] v tehdejším [[Prusko|Prusku]] v [[Legnica|Legnici]] v [[žid|židovské]] rodině. Jeho učitelem na gymnáziu byl Ernst Eduard [[Kummer]], který v něm probudil zájem o matematiku. Kronecker začal studovat na univerzitě v [[Berlín|Berlíně]] v roce [[1841]], k jeho učitelům patřili [[Dirichlet]] a [[Steiner]]. Kronecker byl všestranný, studoval nejen matematiku, ale i astronomii, chemii a meteorologii. Zvláště se zajímal i o filozofii, studoval [[Descartes|Descarta]], [[Leibniz|Leibnize]], [[Kant|Kanta]], [[Hegel|Hegela]] a [[Spinoza|Spinozu]]. Je zvláštní, že se Kronecker po absolvování univerzity ([[1845]]) několik let matematice nevěnoval. Neměl to v podstatě zapotřebí, byl celkem bohatý díky finančním transakcím svého strýce, s jehož dcerou se oženil. <br />Znovu začal s matematikou v roce [[1853]], kdy rozšířil [[Galois|Galoisovu]] teorii [[algebra|algebraických]] [[rovnice|rovnic]]. Kronecker publikoval množství prací na nejrůznější témata jako [[teorie čísel]], [[eliptické funkce]] apod. Díky těmto pracem byl přijat za člena berlínské Akademie. To mu dalo právo přednášet na univerzitě, kde vyučoval [[teorie čísel|teorii čísel]], teorii [[rovnice|rovnic]], teorii [[determinant|determinantů]] a [[integrál|integrálů]]. Nepřitahoval příliš mnoho studentů, jen málo z nich bylo schopno sledovat jeho myšlenky a dokonale jim porozumět. Kronecker odmítl nabídku místa na univerzitě v [[Göttingen]], protože jej přitahoval Berlín. Tam přijal místo profesora v roce [[1883]].
 
'''Leopold Kronecker''' (* [[7. prosinec|7. prosince]] [[1823]] v [[Legnica|Legnici]], [[Prusko]] - [[29. prosinec|29. prosince]] [[1891]] v [[Berlín]]ě) byl německý [[matematik]] [[Židé|židovského]] původu.
 
[[Soubor:Kronecker 2.jpg|right]]Leopold Kronecker se narodil 7.12.[[1823]] v tehdejším [[Prusko|Prusku]] v [[Legnica|Legnici]] v [[žid|židovské]] rodině. Jeho učitelem na gymnáziu byl [[Ernst Eduard [[Kummer]], který v něm probudil zájem o matematiku. Kronecker začal studovat na univerzitě v [[Berlín|Berlíně]] v roce [[1841]], k jeho učitelům patřili [[Dirichlet]] a [[Steiner]]. Kronecker byl všestranný, studoval nejen matematiku, ale i astronomii, chemii a meteorologii. Zvláště se zajímal i o filozofii, studoval [[Descartes|Descarta]], [[Leibniz|Leibnize]], [[Kant|Kanta]], [[Hegel|Hegela]] a [[Spinoza|Spinozu]]. Je zvláštní, že se Kronecker po absolvování univerzity ([[1845]]) několik let matematice nevěnoval. Neměl to v podstatě zapotřebí, byl celkem bohatý díky finančním transakcím svého strýce, s jehož dcerou se oženil. <br />Znovu začal s matematikou v roce [[1853]], kdy rozšířil [[Galois|Galoisovu]] teorii [[algebra|algebraických]] [[rovnice|rovnic]]. Kronecker publikoval množství prací na nejrůznější témata jako [[teorie čísel]], [[eliptické funkce]] apod. Díky těmto pracem byl přijat za člena berlínské Akademie. To mu dalo právo přednášet na univerzitě, kde vyučoval [[teorie čísel|teorii čísel]], teorii [[rovnice|rovnic]], teorii [[determinant|determinantů]] a [[integrál|integrálů]]. Nepřitahoval příliš mnoho studentů, jen málo z nich bylo schopno sledovat jeho myšlenky a dokonale jim porozumět. Kronecker odmítl nabídku místa na univerzitě v [[Göttingen]], protože jej přitahoval Berlín. Tam přijal místo profesora v roce [[1883]].
Kronecker byl přesvědčen o tom, že základem matematiky jsou přirozená čísla a že všeho lze dosáhnout konečným počtem operací. Je údajně autorem výroku <br /><br />'''''Bůh vytvořil přirozená čísla, vše ostatní už je výtvorem člověka.'''''<br /><br />Stavěl se proti iracionálním číslům, limitám, Bolzano-Weierstrassově větě, aktivně bránil zveřejňování příspěvků v [[Crelle|časopise Crelle]], pokud se týkaly podobných neoblíbených témat. Jeho vinou se obtížně prosazoval např. Georg [[Georg Cantor]] se svou teorií množin.