Chodské povstání: Porovnání verzí

Chodové obývali 11 vesnic v okolí [[Domažlice|Domažlic]] ([[Chodov (okres Domažlice)|Chodov]], [[Kleneč (okres Domažlice)|Kleneč]], [[Újezd (okres Domažlice)|Újezd]], [[Postřekov]], [[Draženov]], [[Stráž (okres Domažlice)|Stráž]], [[Tlumačov (okres Domažlice)|Tlumačov]], [[Mrákov]], [[Klíčov]], [[Chodská Lhota]], [[Pocinovice]]). Jejich povinností bylo hlídat hraniční lesy a v případě bojů chránit české země před vpádem nepřátel přes [[Šumava|Šumavu]]. Zároveň střežili dvě důležité obchodní stezky z [[Bavorsko|Bavor]] do [[Čechy|Čech]]. Měli doprovázet cizí obchodníky na celní stanici v [[Domažlice|Domažlicích]], což se nazývalo „klejtování“, a toto nabývalo slavnostního rázu, ubíral-li se tudy kálovský průvod. <p>

Tyto hraniční povinnosti přinášelipřinášely Chodům jistá práva. Užívání všeho, co jim hraniční les poskytoval, ať už dříví, zvěře a nebo píce pro dobytek z lesních pastvin, bylo samozřejmostí a navrch se Chodové těšili značným privilegiím. Mohli svobodně nakládat se svým majetemmajetkem, stěhovat se, ale nejcennější privilegium bylo osvobození od robot, které si ale nikdy nevymohli potvrdit písemně, což se jim později stalo osudným.

Na konci [[15. století]] se dostali [[Chodové]] v zástavní držení vlivného rodu [[Švmberkové|Švamberků]]. [[Švamberkové]] si roku [[1495]] získali od krále slib, že tato zástava smí být vykoupena pouze králem. Petr ze Švamberka ale proti Chodským privilegiím nutil [[Chodové|Chody]] robotovat. Toto zvedlo prudký odpor Chodů proti Petru ze Švamberka a rozhodli se ve stavovském odboji r. [[1547]] postavit se proti králi. To je později stálo ztrátu privilegií a vysoký peněžitý trest. Privilegia jim sice nakonec byla vrácena, ale jejich žádost o odpuštění pokuty byla zamítnuta. <p>

Petr ze Švamberka začal porušovat Chodská nepsaná práva, jako byl lov v hraničním lese, protože chtěl mít z Chodských vesnic co největší užitek. Chodové vznesli protest králi, ale jednání, které proběhlo r. [[1558]] je poučilo o nedostatečném právním zabezpečení jejich zvykových práv, která v jejich královských privilegiích nebyla zmíněna. Chodové se pokusili i o ozbrojený odboj, ale Petr ze Švamberka získal r. [[1560]] od císaře právo potrestat své poddané i na hrdle a sám císař Chodům důrazně nařídil poslouchat svou vrchnost. Chodským obcím se nakonec podařilo vykoupit se z vlivu Švamberků a [[3. března]] [[1572]] se stávají svobodnými.

Chodové ale přecenipřecenili svou finanční situaci a tak už [[22. prosince]] [[1579]] byli opět zbaveni svobody a dostali se pod správu Domažlických. Ti také chtěli vytěžit z Chodských vesnic co nejvíce, a tak opět nastalo období sporů jako za Švamberků. A ačkoli byla Chodům opět potvrzena jejich privilegia roku [[1612]] císařem [[Matyáš Habsburský|Matyášem]] a r. [[1619]] králem [[Fridrich Falcký|Fridrichem]], po [[Bitva na Bílé hoře|Bíle Hoře]] se jejich situace stále více zhoršovala.

Roku [[1621]] se Chodové dostávají pod zástavu [[Lammingen|Wolfa Viléma Lammingena z Albernreuthu]]. Když pak projížděl císař Chodskem, žádali ho Chodové o potvrzení jejich privilegií. Císař je jen odkázal na českou komoru v [[Praha|Praze]], čímž ale vzbudil v Chodech mylný dojem, že jejich privilegia jsou platná. [[Lammingen|Lammingenovy]] zákazy a opatření proti Chodům způsobily nové ozbrojené povstání Chodů, což byla zas jen voda na Lammingenův mlýn. Tohoto také [[Lammingen]] použil proti Chodům, a tak císař v listopadu [[1629]] zamítl potvrzení chodských privilegií a zároveň byla na Lammingenův popud zvýšena cena zástavy, aby se nemohli Chodové z poddanství vykoupit. <p>

Žádná z Chodských snah o navrácení privilegií, ani jejich cesty do [[Praha|Prahy]] a [[Řezno|Řezna]] nebyly úspěšné. Chodové se pokusili přesvěčitpřesvědčit císaře, že byly jejich statky a půda prodány pod cenou, což byla jistě pravda, ale práva neznalí Chodové nic nezmohli proti vlivnému Lammingenovi. Chodové na svůj neúspěch reagovali tím, že odmítli Lammingenovi robotovat, což vede v letech 1664 – 65 dalším jednáním, kde Lammingen poukazuje na Chodskou neposlušnost. Toto vyústilo v roce [[1668]] v uložení věčného mlčení „perpetuum silentium“. Chodové mají zůstat poslušni vrchnosti a navždy mlčet o svých starých privilegiích.

Po smrti [[Lammingen|Lammingena]] [[2. listopadu]] [[1696]] se [[Chodové]] od roku [[1697]] dostávají pod vliv Stadionů. Po Kozinově popravě byl na Chodsku dlouho klid. V roce [[1706]] se objevil nová stížnost týkajcítýkající se robotování, ale tato i většina dalších stížností, které následovaly byly vyřešeny přznivěpříznivě pro vrchnost. Chodové byli poté stejně jako celé české země roku [[1848]] zbaveni robotní povinnosti.