Napájecí kolejnice: Porovnání verzí

Z hlediska umístění kontaktní plochy rozlišujeme vrchní, spodní a boční odběr. Nejstarší a nejjednodušší je odběr vrchní, avšak zároveň představuje největší riziko z hlediska náhodného dotyku. Používá se například v celé jihovýchodní [[Anglie|Anglii]], v [[Berlínská podzemní dráha|berlínském metru]] na malém profilu nebo v Pyrenejích na úzkorozchodné dráze Villefranche - La Tour de Carol. O něco bezpečnější je spodní odběr, kdy je svrchu přívodní kolejnice chráněna izolačním krytem. Tento způsob odběru používá i [[Metro v Praze|Pražské metro]]. Boční odběr se užívá spíše výjimečně, například hamburský S-bahn, anebo berlínský S-bahn, ale ten jen na starších mostech, kde není dostatek místa pro umístění klasické přívodní kolejnice. Tomu jsou ovšem přizpůsobeny i [[sběrač]]e.

 

 

== Související články ==