Místokrálovství Nová Granada: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot změnil: no:Visekongedømmet Ny-Granada |
doplnění obrázku a wikiodkazů |
||
Řádek 1:
[[Image:Col1739.PNG|thumb|Místokrálovství v roce 1739]]
'''Místokrálovství Nová Granada''' je označení někdejší [[španělské kolonie]], existující na území dnešního [[Ekvádor]]u, [[Kolumbie]], [[Panama|Panamy]], [[Venezuela|Venezuely]], severovýchodních částí [[Peru]], západní části [[Guyana|Guyany]] a severní části [[Brazílie]].
První Španělé se na tomto území usadili roku [[1514]]. Po založení měst [[Santa Marta]] ([[1525]]) a [[Cartagena (Kolumbie)|Cartagena]] ([[1533]]) bylo pobřeží pevně ve španělských rukou a započala kolonizace vnitrozemí. [[Conquistador]] [[Gonzalo Jiménez de Quesada]], který při tažení k jihu kolonizoval rozlehlou oblast podél řeky [[Magdalena (řeka)|Magdalena]], porazil mocný [[Indián|indiánský]] kmen [[Čibčové|Čibčů]] a roku [[1538]] založil město [[Bogotá|Bogotu]] (Santa Fé de Bogotá), nazval celou oblast ''El nuevo reino de Granada'' (Nové granadské království - podle maurského [[Granada|granadského]] království v jižním Španělsku, dobytého roku [[1492]]).
V Bogotě byla v letech [[1548]]-[[1549]] zřízena ''[[audiencie]]'' (soudní a poradní dvůr) a od roku [[1564]] úřad guvernéra, podléhajícího ''místokráli'' v [[Lima|Limě]]. Protože spojení mezi oběma městy bylo zdlouhavé, došlo roku [[1717]] k vyčlenění nového [[místokrálovství]] Nová Granada z dosavadního místrokrálovství [[Místokrálovství Peru|Peru]]. [[Místokrálovství]] představovala nejvyšší územní jednotku španělské správy v Americe. Původně byla jen dvě - ''[[Místokrálovství Nové Španělsko|Nové Španělsko]]'' se sídlem v [[
Nově ustavené místokrálovství zahrnovalo území dnešní [[Kolumbie]], [[Panama|Panamy]], [[Venezuela|Venezuely]], [[Ekvádor]]u, severovýchodních částí [[Peru]], západní části [[Guyana|Guyany]] a severní části [[Brazílie]]. Nejednalo se o jednotné území - některé části Nové Granady podléhaly zvláštní správě (''[[generální kapitánie]]'' v [[Caracas]]u, ''[[presidencie]]'' v [[Quito|Quitu]]). Tyto tradice pak po získání nezávislosti ve 20. letech [[19. století]] přes veškeré úsilí [[Simón Bolívar|Simóna Bolívara]] vedly k odtržení [[Venezuela|Venezuely]] a [[Ekvádor]]u. Název ''Nová Granada'' (zahrnující dnešní Kolumbii a Panamu) byl oficiálně užíván ještě několik desetiletí (''Republika Nová Granada'' [[1832]]-[[1858]], ''Granadská konfederace'' [[1858]]-[[1863]]), poté došlo k přejmenování na ''Kolumbii''. V konzervativních kruzích však označení Nová Granada přežívalo ještě dlouho. I dnes se někdy v sousedních zemích mluví o Kolumbijcích jako o ''neogranadinos''.
| |||