Kazuistika: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
{{Bez zdrojů}}
oprava etymologického výkladu (causa není casus)
Řádek 1:
{{Bez zdrojů}}
'''Kazuistika''' (z [[latina|latinského]] ''causa'' - ''„důvod“'', odvozeně ''„případ“'') je pojem označující původněpopis a posuzovánívýklad jednotlivéhokonkrétních případupřípadů, zpravidla místo teoretické analýzy pojmových znaků (například raná římská právní kazuistika). Ve vztahu k moderním vědám užíván jako [[synonymum]] pro '''případovou studii'''.
 
Termín je odvozen z latinského slova ''casus'', které má širokou škálu významů: pád, klesnutí, úpadek, zkáza, škoda, pohroma, v některých frázích i v pozitivním významu případ, příležitost, událost; [[ablativ]] ''casu'' v latině ustrnul v [[příslovce]] s významem ''náhodně''. Občas se v češtině vyskytuje chybná podoba slova ''kazuistika'' (přesmyk samohlásky u) ovlivněná kontaminací slovem ''[[kauza|causa]]'', které v latině má významy příčina, důvod nebo podnět a v právu se používá k označení jednotlivých soudně řešených případů.
 
Kazuistika se používá především v:
* [[medicína|medicíně]] jako tzv. [[case report]]
* lékařské [[klinická psychologie|klinické psychologii]], [[psychiatrie|psychiatrii]], [[sociální práce|sociální práci]] atd.
* [[právo|právu]]., kde označuje výklad práva ve vztahu ke konkrétnímu případu
* [[etika|etice]], kde označuje stanovení zásad pro konkrétní typy případů nebo situací
 
 
Vytvoření kazuistiky je součást druhé etapy sociální práce, a to etapy diagnostické. Diagnostická etapa je zaměřena na zjištění a hledání příčin, které vedly k určitému sociálnímu problému. K diagnóze sociální pracovník dospěje na základě záměrných rozhovorů s jedincem a šetřením v domácnosti. Na základě zjištěných poznatků sociální pracovník vytvoří kazuistiku.