Fetus: Porovnání verzí

Odebráno 5 848 bajtů ,  před 13 lety
Verze 3330503 uživatele 89.102.197.109 (diskuse) zrušena - zkopírováno z http://jdem.cz/aihm1
No edit summary
(Verze 3330503 uživatele 89.102.197.109 (diskuse) zrušena - zkopírováno z http://jdem.cz/aihm1)
[[Soubor:Příklad.jpg]][[Image:Fetus.jpg|upright=1.3|thumb|Lidský plod]]
 
'''Fétus''' ('''plod''') je nenarozený (prenatální období) jedinec [[obratlovci|obratlovce]] ve fetálním vývojovém období. To je mezi obdobím od [[embryo|embrya]] do [[narození]] ([[porod]]u). ''Fetus'' latinsky znamená „potomek“ nebo „mladý jedinec“.
 
V období po porodu se lidský jedinec nazývá [[novorozenec]].
 
Vývoj zárodku (embrya)
 
Vývojové mezníky před narozením
týden těhotenství vývojový stupeň
1 Oplodnění a uhnízdění vajíčka. Začátek vývoje embrya.
2 Embryo má dvě vrstvy buněk.
3 První vynechané měsíčky u matky. Embryo má tři vrstvy buněk.
4 Embryo má již lidský tvar. Uzavírá se mu nervová tru¬bice. Tvoří se základ budoucích končetin. Embryo měří 4-5 mm.
5 Tvoří se prvotní ústa a základy prstů na rukou.
6 Tvoří se prvotní nos a patro. Embryo měří 21-23 mm.
7 Tvoří se základ očních víček.
8 Objevují se zřetelné pohlavní žlázy - vaječníky či varlátka.
9 Začíná fetální období (období vývoje plodu). Délka 5 cm, hmotnost 8 g.
10 Zřetelně se vyvíjejí zevní pohlavní orgány.
20 Hmotnost 460 g, délka 19 cm.
25 Začíná třetí trimestr. Hmotnost 900 g, délka 25 cm.
28 Plod má otevřené oči. Sklání hlavičku dolů. Váží 1300 g.
38 - 41 Obvyklý termín porodu.
Vývoj dítěte je nepřetržitý proces. Z praktických důvodů se dělí do časově ohraničených úseků, pro které je charakteristický určitý stu¬peň tělesné, duševní i sociální zralosti.
Jednotlivá vývojová období uvádí tabulka 1. Podrobně o nich pojedná¬vají příslušné následující kapitoly.
Doba prožitá v děloze matky (nitroděložní období) je nejdynamičtěj¬ším vývojovým obdobím z celého lidského života. Během 280 dní (deví¬ti kalendářních měsíců) se z jedné jediné oplodněné zárodečné buňky vyvine dokonalý lidský plod, který je bezprostředně po narození schopen samostatné existence. Nikdy v dalším životě už nedojde za tak krátkou dobu k tolika převratným událostem.
Nově vzniklý lidský život jsme v první kapitole opustili ve chvíli, kdy se oplodněné vajíčko začalo dělit a vznikaly z něj postupně dal¬ší a další buňky, všechny vybavené stejnou sestavou 23 párů chromo¬zomů. Šestý den po početí se lidský zárodek (embryo) začíná uhnízďo¬vat v děloze. V té době je embryo kulovitým shlukem buněk s vnitřní dutinkou. Čtrnáctý den má již dvě oddělené zárodečné vrstvy buněk. V té době je uhnízdění zárodku v děloze úspěšně završeno a začíná se vyvíjet placenta, která bude po celou dobu nitroděložního života zprostředkovávat látkovou výměnu mezi tělem plodu a matky. Ve třetím týdnu vznikne další, třetí vrstva buněk embrya a základ nervové tru¬bice, předstupeň pozdějšího mozku a míchy. Objevují se první krevní cévy a začíná pracovat srdíčko.
Mezi čtvrtým a osmým týdnem svého vývoje získává embryo postupně po¬dobu malého človíčka. Objevuje se základ ručiček a nožiček, svalů, obratlů, horní a dolní čelisti, patra, oušek a dalších částí hlavič¬ky a krku. V místě, kde později budou oči, lze rozpoznat základ oč¬ních čoček. Nejrychleji roste mozek. V osmém týdnu má již embryo vytvořený základ všech budoucích orgánů lidského těla. Průměrně vel¬ký zárodek na přelomu 8. a 9. týdne, kdy mu začínáme říkat plod, vᬞí 9 gramů a měří 5 centimetrů.
Souhrn: Období vývoje mezi početím a koncem osmého týdne nitrodělož¬ního života nazýváme obdobím embryonálním (embryo = zárodek). Během této doby se zárodek uhnízďuje v děloze a postupně se vytváří základ všech jeho orgánů. V osmi týdnech embryo měří 5 centimetrů a je mož¬né jasně rozpoznat základ ručiček a nožiček, svalů, obratlů, horní a dolní čelisti, patra, oušek i očních čoček. Velmi rychle roste mo¬zek, pracuje srdíčko a funguje krevní oběh.
Vývoj plodu (fétu)
Obdobím vývoje plodu (fetálním obdobím) nazýváme dobu od počátku 9. týdne nitroděložního života do narození. Od začátku fetálního vývoje se jednotlivé části těla plodu zvětšují, narůstá počet jejich buněk a dotváří se jejich podoba. V 10 týdnech má plod již nezaměnitelně lidskou tvář. V téže době se dotváří i konečná podoba trávicího ústrojí. Ve 12 týdnech je ukončen vývoj základu zevních pohlavních orgánů. Začínají se vyvíjet plíce. Do 24. týdne pokročí vývoj plic plodu natolik, že v případě předčas¬ného narození mohou začít dýchat, i když jen s podporou přístrojů.
Do délky roste plod relativně nejrychleji mezi 4. a 6. měsícem těho¬tenství. Hmotnost plodu však výrazněji stoupá až v posledních třech nitroděložních měsících, počínaje 25. týdnem těhotenství. Za tyto tři měsíce se hmotnost ztrojnásobí. Tělo plodu si v té době vytváří zásoby bílkovin, tukové tkáně, železa i vápníku na dobu po narození. V samém závěru nitroděložního života a první půlrok po narození ros¬tou rychleji chlapci než děvčata, protože si v této době přechodně vyrábějí určité množství mužských pohlavních hormonů. Teprve poté výroba pohlavních hormonů utichá a obnovuje až na prahu dospívání.
Hmotnost plodu před narozením ovlivňuje délka těhotenství, stav vý¬živy i zdravotní stav maminky. Další zvyšování jeho hmotnosti uvnitř dělohy je již obtížné vzhledem ke stísněnému nitroděložnímu prosto¬ru.
Souhrn: Období vývoje plodu (fetální období) začíná 9. týdnem nitro¬děložního života a končí narozením. Již v prvních týdnech fetálního období získává plod lidskou tvář. Končí vývoj zevních pohlavních or¬gánů a začínají se vyvíjet plíce. Plod roste nejrychleji do délky ve střední části těhotenství, hmotnost plodu stoupá však výrazně pře¬devším v závěrečných třech měsících, kdy si plod vytváří zásoby ži¬vin na období po narození.
 
 
{{commons|Fetus}}