Tenzidy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m upr, fmt |
|||
Řádek 1:
{{Upravit}}
'''Tenzid''' (tensit, surfaktant, saponát) je povrchově aktivní látka (dříve nazývaná kapilárně aktivní látka). Snižuje povrchovou či mezifázovou energii a proto se samovolně koncentruje ve fázovém rozhraní. Označení ''surfaktanty'' je převzaté z angličtiny, zatímco ''tenzidy'' k nám proniklo z němčiny. Synteticky připravené tenzidy se také nazývají ''[[saponát]]y''. Jelikož tenzidy snižují [[povrchové napětí]] rozpouštědel, usnadňují tak rozpouštění a odstraňování nečistot. Proto se často používají v čisticích a pracích prostředcích. Známým příkladem tenzidu je [[mýdlo]].
Zjednodušeně řečeno, proces mytí a praní neboli převedení nečistot s povrchu materiálu do prací lázně spočívá v tom, že nečistoty, které jsou zpravidla nepolárního (neboli hydrofobního) charakteru, je pro jejich odstranění s povrchu látky nutné převést do vodného [[roztok]]u. To umožňuje tenzid, protože ten se jedním (nepolárním) koncem naváže na nepolární špínu a druhým koncem (polárním) na molekuly vody. V důsledku jsou tedy částice nečistot molekulami tenzidu obklopeny, a tím pádem rozptýleny ve vodném roztoku. Tak jsou nečistoty s povrchu materiálu odstraněny a následně mohou být odplaveny vodou.
▲=== Podstata procesu mytí a praní ===
▲Zjednodušeně řečeno, proces mytí a praní neboli převedení nečistot s povrchu materiálu do prací lázně spočívá v tom, že nečistoty, které jsou zpravidla nepolárního (neboli hydrofobního) charakteru, je pro jejich odstranění s povrchu látky nutné převést do vodného [[roztok]]u. To umožňuje tenzid, protože ten se jedním (nepolárním) koncem naváže na nepolární špínu a druhým koncem (polárním) na molekuly vody. V důsledku jsou tedy částice nečistot molekulami tenzidu obklopeny, a tím pádem rozptýleny ve vodném roztoku. Tak jsou nečistoty s povrchu materiálu odstraněny a následně mohou být odplaveny vodou.<br />
▲*Blíže nám proces mytí a praní znázorňuje následující obrázek:<br />
[[Soubor:Pranír.PNG]]
Tenzidy, které (jak již bylo řečeno) mají bipolární [[chemická struktura|chemickou strukturu]], dělíme z hlediska [[iont]]ového charakteru hydrofilní (=polární) skupiny na '''ionogenní''' a '''neionogenní'''. Iontový charakter molekuly tenzidu se projeví až po vložení tenzidu do vodného prostředí - hovoříme o [[disociace molekul|disociaci molekuly]] tenzidu.
se
::::- ve vodném prostředí mají záporný [[elektrický náboj|náboj]] - tvoří cca 55% světové produkce
::::::[[Soubor:SLES - anionic surfactantr.PNG]]
::::- ve vod. prostředí mají kladný náboj - cca 10% světové produkce
:::::[[Soubor:Cetyltrimethylammonium bromider.png]]
::::- podle [[vodíkový exponent pH|pH]] vodného prostředí mají buď kladný či záporný náboj - cca 2-5% světové produkce
:::[[Soubor:Cocamidopropylbetainer.PNG]]
Řádek 30 ⟶ 29:
==== Neionogenní tenzidy ====
- nemají v molekule náboj, ve vodném prostředí tedy neionizují a [[rozpustnost]] ve vodě je dána přítomností hydrofilních skupin (skupiny -[[hydroxyl|OH]] , -NH<sub>2</sub>, <br />-(CH<sub>2</sub>-CH<sub>2</sub>-O)<sub>n</sub>-, atd.) - tvoří cca 30% světové produkce
- neionogenní tenzidy mají řadu podskupin, např. poly[[glykosidy]] (sem patří coco glucoside, atd.), etoxylované mastné [[aminy]] (PEG-2-oleamine, atd.), amidy (cocamide DEA, atd.), alkoholethoxyláty, atd.
:::::[[Soubor:CocamideDEAr.PNG]]
▲=== Související články ===
*[[Mýdlo]]
| |||