Szare Szeregi: Porovnání verzí

Zhruba v roce [[1942]] se utvořilo členění na tři věkové skupiny: [[Zawisza (Szare Szeregi)|Zawisza]], [[Válečné školy]] a [[Útočné skupiny]]. ČleněníDívky sebyly týkácvičeny mužskéodděleně částiod organizace,chlapců dívky jsou uvedeny jen aby bylo vidět,a k čemu se připravovaly ony. Jejich výcvik byl oddělený a ne takjiným strukturovanýúkolům.

V Zawiszovi se nejmladší odbojáři učili základní dovednosti pro pozdější odbojovou a podpůrnou činnost. Výjimečně se účastnili akcí, v nichž nehrozilo prakticky žádné riziko, aby získali zkušenosti. Za [[Varšavské povstání|varšavského povstání]] byli chlapci i děvčata Zawiszy páteří [[Harcerská polní pošta|Harcerské polní pošty]] či byli využívání jako poslové či pro další nebojové úkoly. Nutno poznamenat, že v rámci svých úkolů museli často překonávat zemi nikoho. Přímé bojové nasazení bylo zrpvu výjimečné, posléze se ale stalo (minimálně u chlapců) běžným. Nezastupitelnou roli hráli chlapci tohoto věku, včetně řady členů Zawiszy, v tzv. „kanálových jednotkách“, neboť ty vyžadovaly členy drobné postavy. Děvčata byla krom polní pošty využívána ještě jako pomocná ošetřovatelská síla a pro další zázemní činnost (výpomoc v kuchyních a šití uniforem).

Za Varšavského povstání se mužská část Waweru i dalších družin zapojila do struktur Zemské armády a účastnila se přímo bojových akcí, zatímco dívky tohoto věku nastoupily na plnění svých podpůrných rolí. Oboje skupiny utrpěly těžké ztráty nejen v boji a při dělostřeleckém a leteckém bombardování, ale též i z toho důvodu, že Němci častoaž do oficiální kapitulace zpravidla nebrali zajatce a vzdávající se bojovníky i podpůrný personál bez ohledu na věk a pohlaví prostě povraždili.

Za varšavského povstání patřily harcerské jednotky (zejména prapor zvláštního určení [[prapor Parasol|Parasol]] a [[prapor Zośka]]) k vůbec nejlepším jednotkám povstalců. Oba bojovaly až do všeobecné kapitulace, přičemž utrpěly asi 80% ztráty. Vysoce hodnoceny byly i prapory [[prapor Baszta|Baszta]] a [[prapor Wigry|Wigry]] a jednotky bojující po boku partyzánů v [[hory Svatého Kříže|horách Svatého Kříže]]. Ženy plnily podpůrné role, na rozdíl mladších harcerek běžně působily jako polní ošetřovatelky a spojky přímo na čáře dotyku s nepřítelem. I ony utrpěly strašlivé ztráty, jednak protože Němci nerespektovali znak červeného kříže, jednak protože často vraždili zajatce, včetně ošetřovatelek.