Kotoučová brzda: Porovnání verzí

 

== Konstrukce ==

Kotoučová brzda obsahuje tyto hlavní součásti:

*'''rotor''' (kotouč). Ten je v drtivé většině případů kovový, ale u nejdražších sportovních aut může být i s příměsí keramických částic. V roce 2005 byl za příplatek montován například do některých aut [[Porsche]]. Výhodou keramického brzdového kotouče oproti kovovému je výrazně nižší hmotnost a také se méně opotřebovává. Brzdový kotouč je připevněn na bržděný rotor a otáčí se spolu s ním. Při brzdění se [[kinetická energie]] vozidla mění na [[teplo]] a dochází ke značnému zahřívání brzdového kotouče. Proto bývá často (na přední nápravě bývají obvykle tyto kotouče s vnitřním chlazením a na zadní nápravě jednoduché) opatřen uvnitř soustavou kanálků, kterou prochází vzduch, což napomáhá chlazení. V běžném provozu se výjimečně používají také kotouče, do kterých jsou navrtané otvory. To má výhody za deště, kdy otvory pomáhají odvádět vodu (a odpalující se vodní páru) a tím zlepšují brzdný účinek. Brzdové kotouče se provozem postupně opotřebovávají.

 

V železniční dopravě byly kotoučové brzdy zaváděny až spolu s prostředky zabraňujícími zablokování kol koncem 20. století. Kotoučové brzdy neopotřebovávají oproti běžně užívaným špalkovým brzdám obruče kol, ale vyžadují náročnější údržbu.

 

== Historie ==