Jižní Město: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
ref. |
m →Historie: překlepy, enc. styl, drobnosti |
||
Řádek 6:
== Historie ==
Po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] probíhala v Praze výstavba na [[Pankrác (Praha)|pankrácké]] pláni a na [[Kačerov (Praha)|Kačerov]]ě. To ovšem nestačilo a tak bylo rozhodnuto na louce mezi tehdy nově připojenými městskými částmi [[Chodov (Praha)|Chodov]] a [[Háje]] vybudovat velké sídliště. Stavělo se na začátku 70. let, kdy s panelovými domy nebyly velké zkušenosti. Dokončení provázely velké problémy. Tím největším byla hlavně neexistence [[chodník]]ů a nájezdových ramp pro kočárky (to zachycuje film ''[[Panelstory]]'' [[Věra Chytilová|Věry Chytilové]], natočený v této době). Ulice byly doslova rozryté stavební činností, chyběly [[obchod]]y, [[škola|školy]], [[lékař]]i. Školy nestačily „polykat“ ohromné množství dětí, výjimkou nebyly třídy se 40 žáky, učilo se na směny.
Přestože sídliště nebylo původně plánováno tak, aby umožnilo výstavbu metra, tato kombinace dnes dobře funguje. První dvě stanice prodlouženého úseku trasy metra ale dostaly větší význam až po výstavbě Jižního Města II. Oproti jiným sídlištím v Praze i celé zemi je Jižní Město I považováno často za sídelní celek s horším životním prostředím. Z velké části je to dáno stářím domů i sporným urbanistickým řešením sídliště. Proto se v dnešní době radnice snaží život obyvatel zatraktivnit podporou programů [[kulturní centrum|kulturních center]], jakými jsou například Chodovská tvrz, Klubka, Opatov, rozšiřováním sportovního zázemí nebo pořádáním velkých zábavných akcí (Balonstory, Opatovské korálky, Drakiáda). V rámci probíhajících regenerací se klade důraz na barevný vzhled fasád domů. Naopak sídliště Jižní Město II. tak špatnou pověst nemá, bylo lépe naplánováno, domy jsou od prvopočátku odlišeny barevně. Výhodou je také lepší dostupnost zeleně.
=== Historie sídliště Jižní Město I ===
Historie největšího [[sídliště]] v tehdejší [[Československá socialistická republika|ČSSR]] se začala psát v roce [[1964]], kdy byl katastr Chodova a Hájů vybrán jako nejvhodnější místo pro výstavbu gigantického sídliště. Důvodů bylo hned několik, např.: dobrá dopravní dostupnost (12.7.[[1971]] byl přes chodovský katastr otevřen 1. úsek [[dálnice D1]] z Prahy do [[Mirošovice|Mirošovic]]), inženýrské sítě (napojení na [[elektřina|elektrickou]] a [[zemní plyn|plynovou]] síť, výstavba dálkového [[vodovod]]u ze [[Želivka|Želivky]]. 1. září [[1971]] poprvé vyjely [[bagr]]y a [[buldozer]]y do ulic a polí [[Chodov (Praha)|Chodova]] a Hájů. Výstavba
▲Historie největšího [[sídliště]] v tehdejší [[Československá socialistická republika|ČSSR]] se začala psát v roce [[1964]], kdy byl katastr Chodova a Hájů vybrán jako nejvhodnější místo pro výstavbu gigantického sídliště. Důvodů bylo hned několik, např.: dobrá dopravní dostupnost (12.7.[[1971]] byl přes chodovský katastr otevřen 1. úsek [[dálnice D1]] z Prahy do [[Mirošovice|Mirošovic]]), inženýrské sítě (napojení na [[elektřina|elektrickou]] a [[zemní plyn|plynovou]] síť, výstavba dálkového [[vodovod]]u ze [[Želivka|Želivky]]. 1. září [[1971]] poprvé vyjely [[bagr]]y a [[buldozer]]y do ulic a polí [[Chodov (Praha)|Chodova]] a Hájů. Výstavba [[sídliště]] Jižní Město I (dále jen '''JM I''') mohla začít; začala ale [[socialismus|socialistickým]] tempem. Sídliště se paradoxně stavělo od východu, tedy dále od centra Prahy. Jako první se stavěly [[Háje]].
[[Image:Prague Jizni Mesto Haje2.jpg|thumb|left|I takto vypadá Jižní Město – jihovýchodní okraj sídliště u Milíčovského lesa]]
Se stavbou bylo započato v roce [[1973]] (Plickovou ulicí) a v roce [[1976]] byla už část sídliště dokončená. Nutno podotknout, že při stavbě samotných [[Panelový dům|betonových domů]] na JM I nebyl příliš brán ohled na estetický vzhled, což je ale typický znak pro všechny paneláky ze 70. let [[20.
[[
=== Historie Jižního Města II ===
Rozkládající se ho výhradně na chodovském katastru, jehož výstavba byla zahájena v roce [[1978]]. Při řešení tohoto celku se tvůrci částečně již poučili z chyb při výstavbě a obývání JM I. Je tvořen 5 soubory odlišenými barevně, které se neliší urbanistickou koncepcí. Černý a hnědý soubor byly stavěny v letech [[1979]] - [[1985]], červený a zelený soubor v letech [[1984]] - [[1988]]. Druhý hnědý soubor, ležící po druhé straně ulice ''Ryšavého'' se
▲Rozkládající se ho výhradně na chodovském katastru, jehož výstavba byla zahájena v roce [[1978]]. Při řešení tohoto celku se tvůrci částečně již poučili z chyb při výstavbě a obývání JM I. Je tvořen 5 soubory odlišenými barevně, které se neliší urbanistickou koncepcí. Černý a hnědý soubor byly stavěny v letech [[1979]] - [[1985]],červený a zelený soubor v letech [[1984]] - [[1988]]. Druhý hnědý soubor, ležící po druhé straně ulice ''Ryšavého'' se již velmi odlišuje od typických panelákových sídlišť, domy jsou nižší a je patrná snaha vyjít vstříc požadavkům kvalitního bydlení. Stavěn byl v letech [[1989]] - [[1991]]. Sídliště JM II mělo být vzorným sídlištěm a proto byla již od začátku k dispozici určitá fungující občanská vybavenost, (o čemž si obyvatelé JM I mohli nechat jenom zdát).
==== Sídliště Flora ====
| |||