Smazaný obsah Přidaný obsah
Idioma-bot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: et:Daphnis
jméno řecky, odkaz do commons
Řádek 1:
[[Soubor:Pan and Daphnis.jpg|right|thumb|250px|[[Pan (mytologie)|Pan]] a Dafnis; socha nalezená v [[Pompeje|Pompejích]]; asi 100 př.n.l.]]
'''Dafnis''' - ([[starořečtina|řecky]] '''Δάφνις''', [[latina|latinsky]] ''Daphnis'') je v [[řecká mytologie|řecké mytologii]] synem boha [[Hermés|Herma]].
 
Jeho matkou byla [[nymfa]], porodila ho zřejmě na Sicílii a odložila pod vavřínovým keřem (dafné), podle něhož byl pojmenován.
Řádek 6:
Dafnis je označován za prvního pěvce i autora pastýřských písní. Jeho učiteli byli bůh [[Pan]], který ho naučil na flétnu a dudy, bůh [[Apollón]] ho miloval a bohyně [[Artemis]] milovala jeho zpěv, při němž spolu lovili zvěř. Nymfy ho k tomu naučily pastevectví a chovu skotu.
 
Dafnis se zamiloval do nymfy jménem [[Nomia]] a ta ho donutila odpřísáhnout, že jí nikdy nebude nevěrný. V případě, že by přísahu porušil, měl být oslepen. Když Dafnis v opilosti podlehl svodům princezny [[Chloris (mytologie)|Chloris]], byl skutečně oslepen a bloudil venkovem, skládal a zpíval své smutné písně. Zemřel po nešťastném pádu do jakési strže a traduje se, že jej jeho otec Hermés proměnil v kámen.
 
Dafnis se stal pravzorem pastýřského hudebníka a pěvce a přeneseně se jeho jméno dostalo do literatury i jiných uměleckých děl. Nejznámější je románové dílo autora [[Longos|Longa]] [[Dafnis a Chloé]], které pochází z 2. až 3. stol. n. l. Je to romantický příběh odloženého syna bohatých rodičů, kterého našli a vychovali pastýři. Podobný osud měla dívka Chloé, oba mladí lidé se zamilovali, hledali své rodiče, překonali mnohé nástrahy osudu a nakonec se šťastně vzali. Tento pozdně antický námět byl znovu vzkříšen době rokoka, byl mnohokrát znovu zpracován v dramatech, v hudbě i výtvarném umění.
 
==Odraz v umění==
{{commons|category:Daphnis_(mythology)}}
Nejznámější zpracování tématu ''Dafnis a Chloé'' je [[Maurice Ravel|Ravelova]] choreografická symfonie, podobně jako [[Jacques Offenbach|Offenbachova]] opereta. Slavný básník [[Johann Wolfgang Goethe]] označil Longovo dílo jako "poslední květ staré řecké literatury".