Emanuel Bořický: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 2:
{{ověřit}}
 
'''Emanuel Bořický'''
[[Doktor filozofie|PhDr.]] '''Emanuel Bořický''' ([[11. prosinec|11. prosince]] [[1840]] v Milíně u Příbrami – [[26. leden|26. ledna]] [[1881]] v Praze) byl [[Češi|český]] profesor [[mineralogie]] a geologie na dnešní [[Univerzita Karlova v Praze|Univerzitě Karlově v Praze]].
 
([[11. prosinec|11. prosince]] [[1840]] v [[Milíň|Milíně]] u Příbrami – [[26. leden|26. ledna]] [[1881]] v Praze)
==Studia==
 
Vystudoval na dnešní Univerzitě Karlově v Praze přírodní vědy a chemii.
* je světově uznávaný [[petrograf]] a [[mineralog]]
* zakladatel české [[petrografie]] a [[geochemie]]
* [[Češi|český]] profesor [[mineralogie]] a geologie na dnešní [[Univerzita Karlova v Praze|Univerzitě Karlově v Praze]].
 
 
'''Dětství'''
 
narodil 12. prosince 1840 v Milíně na Příbramsku, kde je umístěna jeho pamětní deska, v rodině učitele. Podařilo se mu i přesto, že byl sirotkem od pěti let vystudovat za podpory příbuzných.
 
'''Studia'''
 
 
Období ve kterém Bořický pracoval, byla dobou velmi rychlého rozvoje petrografie a po zavedení studia hornin (zpočátku zejména magmatických) tedy vyvřelin, studoval vzorky ve výbrusech pomocí polarizačního mikroskopu.
 
Pracoval bez jakéhokoli zázemí a horniny zkoumal ve výbrusech, které si sám ve svém bytě vyráběl zdlouhavým namáhavým ručním broušením. Přesto se mu díky jeho cílevědomosti a píli během krátkého času podařilo podrobně petrograficky zpracoval několik skupin magmatických hornin z Čech. Nejvýznačnější jsou jeho monografie o čedičích, znělcích, melafyrech a porfyrech. Napsal ale i řadu prací mineralogických včetně učebnic mineralogie. Nejvíce však Bořický proslul vypracováním mikrochemických metod pro určování minerálů v horninových preparátech a zejména kvůli těmto novým metodám jej navštěvovala řada zahraničních badatelů.
 
 
Vystudoval na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze přírodní vědy a chemii. Již během studia působil nějaký čas jako asistent mineralogického oddělení Musea Království Českého a asistent mineralogického ústavu University u prof. Zerpharoviche. Po úspěšném ukončení studia nějaký čas vyučoval na gymnáziích. Věnoval se při tom se soukromě badatelské práci v petrografické a mineralogické oblasti. Finančně si polepšil, když získal místo kustoda mineralogických sbírek Musea Království Českého. Krátce poté se jako soukromý docent petrografie habilitoval na Karlově universitě, kde byl brzy jmenován mimořádným profesorem mineralogie. Roku 1880 se stal profesorem řádným, avšak již dávno patřil k absolutní světové špičce ve vědeckém oboru petrografie. V současnosti je na jeho počest udělována nejlepším vědcům z oblasti petrologie, mineralogie a geochemie medaile nesoucí jeho jméno- Medaile Emanuela Bořického a příslušný rok udělení, v mezinárodním kontextu nese označení: "Award of Emanuel Bořicky Medal"
 
'''Data'''
 
'''1865''' jmenován asistentem mineralogického oddělení Muzea Království českého, dnes Národní museum.
 
'''1866 – 1868''': asistent mineralogie na univerzitě v Praze / profesoru profesora Zepharoviche/
 
'''1868''': habilitace, doktor filozofie.
 
'''1869''': kustodjmenován kustodem mineralogických sbírek Musea Království českého , dnes Národního muzea,.
 
'''1871''': mimořádný profesor mineralogie na univerzitě[[Univerzita Karlova v Praze,|Univerzitě odKarlově rokuv 1880 řádnýPraze]].
 
Od roku '''1880''' řádný profesor mineralogie na pražské univerzitě.
 
'''27. ledna 1881''' - ve svých 40 letech umírá na následky vnitřního zranění, které utrpěl nešťastným pádem při přecházení zamrzlé Vltavy. Jeho rozsáhlou a významnou práci shrne a vydá jeho asistent [[Josef Klvaňa]]- "Porfyry a porfyrity křemenné" v roce 1881.
 
 
 
'''Význam jeho práce'''
 
Emanuel Bořický ve svých pracech popsal několik nových minerálů, zejména [[Fosfáty|fosfátů]] z ložisek železných rud ze [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]].
Vynálezce silikofluoridové mikrochemické metody určování minerálů. Patřil k průkopníkům mikroskopického výzkumu hornin. jeJe znám též jako spolupracovníkvlivný zkušený kolega [[Josef Klvaňa|Josefa Klvani]], který jeho dílo, vzhledem k předčasné smrti Bořického ucelil a dokončil. TéžTaké seJosef Klvaňa se pod jeho vlivem dál věnoval vyvřelinám a nerostům na [[Morava|Moravě]].
 
Profesor Emanuel Bořický je pro nás dnes nejen zakladatelem české petrografie a geochemie, ale i symbolem badatelského úsilí, překonávajícího skromné podmínky práce a vedoucího k světově významným vědeckým výsledkům při studiu minerálů a hornin. Na jeho počest je proto Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy od roku 1965 udělována Medaile Emanuela Bořického význačným domácím i světovým badatelům v oborech petrologie, mineralogie a geochemie. Jeho plaketa je umístěna na schodišti v mezaninu druhého patra budovy Albertov 6 v Praze.
 
Klasikové evropské mikroskopické petrografie, jako byli prof. Ferdinand Zirkel a Harry Rosenbusch, si erudice i badatelských výsledků Emanuela Bořického vysoce cenili. V cizině se mu tak za jeho krátkého, ale velmi plodného života dostalo většího uznání než doma.
 
 
'''Status Medaile Emanuela Bořického'''
 
V současnosti je udělována na jeho počest Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy nejlepším vědcům z oblasti petrologie, mineralogie a geochemie medaile nesoucí jeho jméno- Medaile Emanuela Bořického a příslušný rok udělení, v mezinárodním kontextu nese označení: "Award of Emanuel Bořicky Medal"
Medaili Prof. Dr. Emanuela Bořického, uděluje Univerzita Karlova v Praze, přírodovědecká fakulta, domácím i zahraničním vědcům, kteří se mimořádně zasloužili o pokrok v petrologii, mineralogii nebo geochemii.
 
Seznam osobností, jimž byla v letech 1965 až 2006 udělena medaile Emanuela Bořického za vědecké zásluhy v oborech: petrologie, mineralogie a geochemie:
 
1965: Oldřich Pacák
1966: Radim Kettner, František Ulrich, Radim Nováček
1968: Thomas F.W. Barth, Clifford Frondel, Jean Jung, Kazimerz Smulikowski
1970: Hugo Strunz
1971: Bohuslav Hejtman
1972: Dmitrij Grigorjev
1973: František Fiala
1975: Ahti Simonen, Ivan Kostov
1981: Alexandr V. Sidorenko
1982: Jiří Konta
1983: F.V. Čuchrov, Robert C. Mackenzie
1988: Egon T. Degens
1989: František Fediuk
1990: Leszek Stoch
1991: Petr Černý, Zdeněk Johan
1995: Slavomil Ďurovič, Josef Zemann
1997: Emil Makovicky
1998: Jean-Marc Lardeaux, Alan Bruce Thompson
2000: Alfred Kröner, Pavel Povondra
2002: Henning Sørensen
2003: José Honnorez
2004: Don R. Bowes
2005: Werner Schreyer
2006: Gordon L. Medaris, Stanislav Vrána
 
'''Pravidla komise'''
 
Komise pro udělování medaile Emanuela.Bořického (dále jen Komise) je složena takto:
 
Ředitel Ústavu petrologie a strukturní geologie (ÚPSG)
ředitel Ústavu geochemie, mineralogie, a nerostných zdrojů (ÚGMNZ)
proděkan geologické sekce přírodovědecké fakulty UK
další 3 členové, navržení sekční vědeckou radou a jmenovaní děkanem přírodovědecké fakulty UK
1 tajemník.
 
'''Seznam nejznámějších děl:'''
 
* O Delvauxitu z Nenačovic v Čechách, Živa, 1867
* O čedičích, znělcích, melafyrech a porfyrech českých, Archiv pro přírodovědecké prozkoumání Čech II., II., IV.
* Drobnohledná kvalitativní analysa pomocí kyseliny křemíkofluorovodíkové, Archiv pro přírodovědné prozkoumání Čech, III.
 
'''Poznámka:'''
Anglický mineralog Dana, autor vynikající Mineralogie, přejmenoval delvauxit po Bořickém jako Boříckit.
 
 
 
== Externí odkazy ==
{{NK ČR|jk01012725}}
* [http://www.milin.cz/ob_osobnosti.php Osobnosti Milína] - oficiální stránky [[Milín]]a
http://www.geology.cz/demo/dvd_hm/pgs_cze/autori_id_1043.html
http://petrol.natur.cuni.cz/czech/modules/sections/index.php?op=viewarticle&artid=6
http://petrol.natur.cuni.cz/czech/
http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/okolobrd/milin/boricky.htm
 
zahraničí
 
* [[Harvard university]] Harvard gazette [http://www.hno.harvard.edu/gazette/2004/01.15/23-mm.html]
http://elements.geoscienceworld.org/cgi/reprint/3/1/54.pdf
http://www.geology.wisc.edu/news_events/geob/geob.04.07.2006.html
http://www.springerlink.com/content/j67580u823u72638/
 
 
 
[[Kategorie:Narození 1840]]