Újezd: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
upr. text Různé významy |
m Robot: napřímení odkazu na článek Morava |
||
Řádek 3:
'''Újezd''' byl ve [[středověk]]u obvykle zalesněný, řídce zalidněný územní celek, který byl vymezen vodní sítí nebo nápadnými přírodními znaky. Tyto újezdy, které byly často ve vlastnictví [[církev|církve]] nebo drobných [[šlechta|feudálních]] rodů, byly během vnitřní [[kolonizace]] ve [[12. století]] osidlovány místním obyvatelstvem a zařazovány do hospodářského celku vlastníka. Původně zahrnovaly pole, louky, lesy nebo pastviny, po osídlení v jejich rámci vznikalo i několik [[vesnice|vesnic]]. Újezdy se tak stávaly základem budoucího panství nebo statku.
Újezdy vznikaly podle starého českého práva pomocí svědků, kteří objetím na koních vyznačili hranici zalesněného a málo osídleného území. Odtud pochází název, který se také odrazil v řadě názvů vesnic na území újezdů vysazených. Dnes v [[Čechy|Čechách]] existuje asi 118 obcí se slovem újezd v názvu, na [[Morava
Přestože vesnice v újezdech vysazené byly osídleny českým obyvatelstvem, v některých částech Čech se výjimečně objevují i názvy vesnic [[němčina|německé]]. Jde o oblasti hlavně na Sedlecku, Bílinsku a Litoměřicku a jsou dokladem nejstaršího kolonizačního pronikání německého obyvatelstva přes [[Krušné hory]].
| |||