Srovnání esperanta a ida: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Porthos (diskuse | příspěvky)
m typografické úpravy narozdíl > na rozdíl apod.
m →‎Hlavní rozdíly: Slovesa pády nemají (nebo špatně chápu?) + oprava odkazu
Řádek 4:
== Hlavní rozdíly ==
* abeceda esperanta používá šest „nelatinských“ písmen, tři z nich se nevyskytují v žádném jiném existujícím jazyce. Jako řešení esperanto píše [[e-mail]]y a na [[internet]]u pomocí různých řešení nahrazení těchto znaků, což vede k situacím, kdy se stejné slovo může být zobrazeno různými způsoby. Tuto spornou otázku řeší ido používáním abecedy o 26 písmenech [[latinka|latinky]] s dvěma spřežkami, ''ch''(/ʧ/) a ''sh''(/ʃ/) místo esperantského ''ĉ'' a ''ŝ''. Spřežka ''qu'', která reprezentuje /kw/, se používá namísto esperantského ''kv'' a podobně ''gu'' v idu je používáno jako esperantské ''gv''. Výslovnost ida je fonetická podle zásady, že každé napsané slovo má jednoznačnou výslovnost, ale nemá tak jednoznačnou shodu jedna hláska - jedno písmeno, jako esperanto.
* Ido obvykle neudává pravidla [[gramatika|gramatického]] ovlivňování slovních druhů ve větě, věří, že není potřebné v potenciálním univerzálním jazyce. Například, v esperantu je sloveso ve větě neměnné bez ohledu na [[Mluvnický pád|pád]], [[Číslo ice(mluvnice)|číslo]], nebo [[Osoba (mluvnice)|osobu]]. Tento princip se však v esperantu neuplatňuje u adjektiv a substantiv. Ido tuto skutečnost ze své gramatiky eliminuje.
* Esperanto vyžaduje přídávání koncovky ''-n'' k označení [[akuzativ]]u. Ido povoluje použití tohoto pravidla v nejednoznačných situacích, např. když [[předmět]] nenásleduje [[podmět]]. Ale v ostatních situacích je toto pravidlo odstraněno jako nadbytečné.
* Ido zavádí pevná pravidla používání koncovek při přeměně slova z jednoho významu (resp. slovního druhu) na druhý a tak zjednodušuje množství pamatování nezbytných slovíček.