Velké observatoře: Porovnání verzí

* [[Hubbleův vesmírný dalekohled]] zkoumá vesmírné objekty primárně ve viditelném světle a blízkém [[Ultrafialové záření|ultrafialovém záření]]. Během servisní mise v roce 1997 bylo navíc nainstalováno dodatečné zařízení umožňující sledovat i blízké [[infračervené záření]]. HublleůvHubbleův dalekohled byl vypuštěn v roce [[1990]] na palubě raketoplánu [[Discovery (raketoplán)|Discovery]] (mise [[STS-31]]).

Z výše uvedených zařízení jsou všechny, až na Comptonovu observatoř, v provozu; jeden z jejích palubních gyroskopů totiž selhal a NASA rozhodla o jeho stažení z orbity, které se událo 4. června 2000. Součástky, které vydržely průlet atmosférou, spadly do [[Tichý oceán|Tichého oceánu]]. V případě Hubbleova dalekohledu se zprvu počítalo s možností vypuštění a následného návratu na Zemi s pomocí raketoplánu. Od možnosti opětovného stažení bylo ovšem později upuštěno. 31. října 2006 schválil ředitel NASA Michael D. Griffin plán na provedení závěrečné servisní mise na Hubblu. Jedenáctidenní mise [[STS-125]] by měla začít 814. října 2008<ref>{{cite web|url=http://www.nasa.gov/home/hqnews/2008/may/HQ_08133_Shuttle_target_dates.html |title=NASA Updates Space Shuttle Target Launch Dates |publisher=NASA |accessdate=2008-059-2228}}</ref> a jejím úkolem budou instalace nových baterií, výměna všech palubních gyroskopů, instalace zařízení pro sledování viditelné části spektra ''Wide Field Camera 3'' a dále [[spektrograf]]u ''Cosmic Origins Spectrograph''.<ref name="Green Light">{{cite news |url=http://www.msnbc.msn.com/id/15489217/ |title=NASA gives green light to Hubble rescue |first=Alan |last=Boyle |publisher=MSNBC |date=2006-10-31 |accessdate=2007-01-10}}</ref>

[[Gama záření]] již bylo dříve zkoumáno několika vesmírnými misemi. Během svého programu ''High Energy Astronomy Observatory Program'' NASA oznámila, že plánuje vybudování velké observatoře pro pozorování gama záření. ''Gamma Ray Observatory'' (GRO), později přejmenovánápřejmenována na Comptonovu gamaobservatoř, byla navrhnuta tak, aby mohla využít technologických pokroků v této oblasti, kterých bylo během 80. let dosaženo a k vypuštění nakonec došlo 5. dubna 1991.<ref> {{cite web|url=http://heasarc.gsfc.nasa.gov/docs/cgro/epo/brochures/compton/bro5.html |title=Gamma-Ray Astronomy in the Compton Era: The Instruments |accessdate=2007-12-07 |work=Gamma-Ray Astronomy in the Compton Era |publisher=NASA/ GSFC }}</ref>

Již od počátku 70. let 20. století zvažovali astronomové možnost umístění infračerveného teleskopu mimo rušivé efekty [[Zemská atmosféra|Zemské atmosféry]]. Většina prvotních konceptů viděla cestu v opakovaných letech raketoplánů NASA. Tato představa vznikla v době, kdy se předpokládalo, že budou raketoplány schopny absolvovat i v týdenních cyklech opakované lety s délkou trvání až 30 dnů. V roce 1979 vydala Národní výzkumná rada spadající pod Národní akademii věd Spojených Států amerických zprávu A Strategy for ''Space Astronomy and Astrophysics for the 1980s'', ve které je Shuttle Infrared Telescope Facility (SIRTF) zmíňovánazmiňována jako jedno ze dvou prioritních zařízení, která mají být vyvinuta pro účely [[Spacelab]]u.