Oppidum Manching: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
TXiKiBoT (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: it:Oppidum di Manching
m Rozšíření textu
Řádek 1:
[[Soubor:Skizze oppidum manching.png|thumb|Nákres oppida]]
'''Oppidum u města Manching''' v [[Bavorsko|Bavorsku]] bylo osídlení městského typu pocházející z pozdní [[doba železná|doby železné]] (neboli [[laténská kultura|doby laténské]]). Během jeho největšího rozkvětu ve [[2. st.století před n. Krl.]] zde žilo až 40005000-10000 obyvatel; neníbylo však zřejmé,hlavním o kterýstřediskem [[kmen se(sociologie)|kmene]] jednalo[[Vindelikové|Vindeliků]]. MěstskéPůvodní opevněnínázev oppida, které patří k nejlépe prozkoumaným objektům svého druhu., však není znám.
 
==Poloha==
 
Přestože většina [[oppidum|oppid]] byla postavena na vrcholcíchvyvýšených, strategicky umístěných kopcůpolohách, osídlení ManchingManchingu se rozkládalo v rovinaté oblasti u soutoku řeky [[Paar]] s [[Dunaj|Dunajem]], nedaleko dnešního [[Ingolstadt|Ingolstadtu]]. Výhodou této lokality byla nejen přírodní ochrana vodními toky a okolními bažinami, ale i nedaleká naleziště [[zlato|zlata]] a [[železná ruda|železné rudy]].
 
==Výzkum==
 
Zbytky osídlení byly patrnéznámy ia předpopsány zahájenímjiž vědeckéhov roce [[1831]], avšak teprve [[Paul Reinecke]] (tvůrce dodnes platného periodizačního systému doby laténské) je správně označil jako keltské výzkumuoppidum. Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] však bylo naleziště zdevastováno, protože zde vzniklo vojenské letiště, které bylo následně bombardováním srovnáno se zemí. V roce [[1955]], kdy se započaly plány na stavbu dalšího letiště, proběhly v omezeném rozsahu záchranné vykopávky. Od 70. do 90. let vna lokalitě probíhal důkladnýrozsáhlý systematický výzkum, v současné době se realizuje množství menších záchranných výzkumů: celkem bylo prozkoumáno asi 49 akrůhektarů. Poznatky výzkumem získané jsou průběžně publikovány v samostatné edici "Ausgrabungen in Manching"; doposud bylo vydáno 16 svazků. Od roku 2006 jsou nálezy z Manchingu vystaveny v Keltisch-Römischen Museum Manching.
==Oppidum==
 
[[Oppidum]] Manching vzniklo na průsečíku dálkových obchodních cest vedoucích severojižním a západovýchodním směrem. Je to (po oppidu [[Kelheim]]) druhé největší [[Keltové|keltské]] osídlení v [[Německo|Německu]]. Oppidum, jehož rozloha je 380 ha, bylo založeno a vybudováno plánovitě - plocha byla rozdělena do pravidelných parcel, které byly zastavěny ohraničenými dvorci. Ty v sobě uzavíraly jak velké obytné domy, stavěné na povrchu, tak zahloubené menší chaty, zřejmě sloužící výrobním účelům, i hospodářské budovy, špýchary, stáje, zásobní jámy, cisterny aj. V centrální části oppida byl zjištěn chrámový okrsek se svatyní.
[[Oppidum]] Manching bylo druhé největší [[Keltové|keltské]] osídlení v [[Německo|Německu]]. Rozkládalo se na ploše 939 ha. Městské opevnění, v němž se podařilo prokázat nejméně dvě brány, dosahovalo délky až 7 km. [[fortifikace|Fortifikační]] systém je výjimečný tím, že zahrnuje dva druhy opevnění, které se vedle sebe nikde jinde nedochovaly – jedná se o hradby typu [[murus gallicus]] a [[pfostenschlitzmauer]] (v obou případech jde o variaci na konstrukci ze dřeva, která je vyplněná hlínou nebo štěrkem a zepředu chráněná kamenným obložením). [[Oppidum]] bylo rozděleno do několika celků – nacházela se tu část vyhrazená pro bydlení, řemeslnou výrobu a chrámový okrsek.
 
[[Oppidum]] Manching bylo druhé největší [[Keltové|keltské]] osídlení v [[Německo|Německu]]. Rozkládalo se na ploše 939 ha. Městské opevnění, v němž se podařilo prokázat nejméně dvě [[brána|brány]], dosahovalo délky až 7 km. [[fortifikace|Fortifikační]] systém je výjimečný tím, že zahrnuje dva druhy opevnění, které se vedle sebe nikde jinde nedochovaly – jedná se o hradby[[hradba|hradbu]] typu [[murus gallicus]] a [[pfostenschlitzmauer]] (v obou případech jde o variaci na konstrukci ze dřeva, která je vyplněná hlínouhlinitoštěrkovým nebo štěrkemzásypem a zepředu chráněná kamenným obložením). [[Oppidum]] bylo rozděleno do několika celků – nacházela se tu část vyhrazená pro bydlení, řemeslnou výrobu a chrámový okrsek.
Osídlení vzniklo kolem roku 300 př. Kr., kdy byla založena svatyně a hřbitov severovýchodně od ní. V průběhu třetího století př. Kr. vzniká druhý hřbitov na západní straně a rozvíjí se následující oblasti:
 
Osídlení vzniklo kolem roku [[300 před n. Krl.]], kdy byla založena svatyně a hřbitovpohřebiště severovýchodně od ní. V průběhu třetího[[3. století před n. Krl.]] vzniká druhýdruhá hřbitovnekropole na západní straně a rozvíjí se následující oblasti:
# chrámový okrsek s kruhovou svatyní na jihozápadní straně
# oblast pro zpracování železa a obilná sýpka na jižní a západní straně
# ohraničená zemědělská oblast na severu
# místo vyhrazené pro bydlení a drobné řemeslné dílny na jihozápadě
 
Manching měl také svou vlastní mincovnu. Obyvatelé byli zásobováni z nedalekých zemědělských usedlostí, z nichž některé byly odkryty během výzkumu. Zboží vyrobené v oppidu (především keramika, výrobky ze železa, keramika a skloskla) se vyváželo. Manching byl obýván asi 300 let, největšího rozkvětu dosáhl ve [[2. st.století př.před Krn.l.]], od konce 2. st.století však postupně upadá – kolem roku [[50 před n. Krl.]] obyvatelé začínají změsto neznámýchopouštět. důvodůZánik městooppida opouštětse dává do spojitosti se zhroucením keltské ekonomiky, vyvolaným [[Gaius Iulius Caesar|Caesarovým]] tažením do [[Galie]]. Roku [[15 před n. Krl.]] se [[oppidum]] dostává do područí [[Římané|Římanů]].
 
==Archeologické nálezy==
Obrovské množství nálezů zahrnuje především keramiku různých tvarů, široké spektrum železných předmětů - řemeslnické či zemědělské nástroje, stavební kování (skoby, hřeby, zámky, klíče), součásti vozů a koňských postrojů a ostruhy, militária (zlomky mečů a jejich pochev, listů kopí, šipky), předměty z vybavení domácnosti - součásti kotlů a jejich závěsů, nože, vidličky aj.; šperky (především spony) jsou vedle železa vyráběny i z bronzu, nalezeno bylo velké množství skleněných perel a náramků; kromě četných vlastních mincí zlatých i stříbrných různých nominálů byly nalezeny i předměty k jejich výrobě (destičky k odlévání mincovních střížků, mincovní vážky, razidla); dálkový obchod dokládají zlomky vinných amfor, bronzových a skleněných nádob a jantaru.
 
[[archeologie|Archeologické]] nálezyNálezy lidských stehenních kostí a lebek svědčí o existenci určitého kultu mrtvých nebo uctívání zemřelých předků. V blízkosti svatyně se našly [[depot|depoty]] zlatých (483 kusů) a stříbrných mincí, zbraní a zlato pocházející z oblasti dnešních Čech. Mezi nejcennější nálezy patří model stromu s pozlacenými listy.
 
[[archeologie|Archeologické]] nálezy lidských stehenních kostí a lebek svědčí o existenci určitého kultu mrtvých nebo uctívání zemřelých předků. V blízkosti svatyně se našly [[depot|depoty]] zlatých (483 kusů) a stříbrných mincí, zbraní a zlato pocházející z oblasti dnešních Čech. Mezi nejcennější nálezy patří model stromu s pozlacenými listy.
 
==Zdroj==