Ve 14. a 15. století sídlí na hradě Fürstenberg , v 16. století získávají sňatkem hrabství Heiligenberg a Werdenberg.
Říšský knížecí stav získala r.roku 1664 linie Heiligenberg, která v roce 1667 obdržela místo a virilní hlas v říšském knížecím kolegiu. Fürstenbergové navíc měli v důsledku držby hrabství Heiligenberg a Werdenberg v tomtéž kolegiu i kuriátní hlas. Velký palatinát, který mj. umožňuje razit vlastní mince, drží linie Stühlingen od roku 1642. Linie Heiligenberg vymřela roku 1716 a jejich dědicem se stává linie Meßkirch. Ta ale vymírá roku 1744 a knížecí titul '''Fürst zu Fürstenberg''' s predikátem '''Hochgeboren''' získává linie Stühlingen '''2.12.1716'''. Prvním vládnoucím knížetem se stává '''Joseph Wilhelm Ernst''' (*12.1.1699 +29.7.1762) ženatý s hraběnkou Marií Annou Waldstein-Wartemberg (*22.2.1707 + 12.11.1756), po které dědí jejich syn Joseph Wenzel Johann Nepomuk (*21.3.1728 + 2.6.1783), 2. kníže zu Fürstenberg (1762-1783) a předseda švábského kolegia říšských hrabat, krom majetků rodu v Německu také panství Křivoklát v Českém Království a to závětí z 3.8.1756.
Roku 1762 získávají Fürstenbergové knížecí stav pro všechny členy rodu, roku 1825 predikát '''Durchlaucht''' pro hlavu rodu.
Waldštejnské panství Křivoklát, které hraběnka Marie Anna přinesla věnem, odkázal kníže Joseph Wenzel svému druhému synu Karlovi Borromeovi Egonu (*7.5.1729 +11.7.1787), ženatému s hraběnkou Marií Josephou ze Šternberku (*24.6.1735 +16.1.1803).
Řádek 33:
'''Posledním panujícím knížetem''' je vnuk Karla Borromea Egona, '''KARL EGON II (*28.10.1796 +22.10.1854)''', 5. kníže zu Fürstenberg (17.5.1804 - 19.11.1805), ženatý od r.roku 1818 s princeznou Amalií von Baden (*26.1.1795 +14.9.1869). Je majitelem fideikomisu v Čechách a 17.5.1804 po vymření říšské knížecí linie dědí rovněž všechny říšské statky rodu ve Švábsku. Roční příjem z jeho panství se tehdy odhadoval na 600 000 zlatých. Tento muž je praotcem všech dnes žijících Fürstenbergů - knížecí linie švábské se sídlem na zámku v Donaueschingen a linie knížat a lantkrabat z Weitry žijící na zámku Weitra v Rakousku. Kníže Karl Egon II. studoval ve Freiburgu a Würzburgu a poté vstoupil do rakouské císařské armády. Roku 1814 doprovází jako ordonanční důstojník knížete Schwarzenberga do Paříže, po uzavření míru však vojenskou službu opouští a věnuje se správě rodinného majetku. Jeho rezidencí byl zámek v Donaueschingen a zámek Heiligenberg. Po jeho smrti se rod rozdělil na primogenituru - kníže KARL EGON III (*4.3.1820 +15.3.1892), která však vymírá již synem Karla Egona III. roku 1896 a sekundogenituru na Křivoklátském panství (Křivoklát, Krušovice, Nižbor, Skřiváň, Podmokly atd.) - kníže MAXIMILIAN EGON I (*29.3.1822 +27.7.1873).
Hlava rodu, kníže zu Fürstenberg, byl dědičným členem :
