|
'''Jan Pardus z Horky a Vratkova''' († [[1465]]) byl [[Čechy|český]] [[Táborité|táboritský]] [[hejtman]], který výrazně zasáhl do závěrečné fáze [[Husitství|husitských válek]]. Psal se také "z Hrádku".
Jan Pardus z Horky
V roce [[1433 ]] byl na výpravě v Horním Slezku[[Slezsko|Slezsku]], na Spiši[[Spiš]]i, pak velel polním vojskům při obléhání [[Plzeň|Plzně ]]. OstudnouPři ostudné spížovací výpravuvýpravě do [[Bavorsko|Bavorska ]], kterou popisuje např. [[František Palacký|Palacký ]] ve svých Dějinách , protože když se vracel s vojskem a kořistí, byl v [[Bitva u Hiltersriedu|bitvě u Hiltersriedu ]] ([[21. září ]] [[1433 )]] poražen , a přes tisíc husitů bylo pobito , sám. PardusSám sice vyvázl životem, ale málem byl po návratu od husitůsvých sámlidí zabitubit. Zastal se ho sám [[Prokop Holý ]], který byl dokonce kvůli tomu odvolán z funkce a krátce i vězněn. <br />▼husitský hejtman. Psal se také z Vrátkova nebo z Hrádku.
▲V roce 1433 byl na výpravě v Horním Slezku, na Spiši, pak velel polním vojskům při obléhání Plzně. Ostudnou spížovací výpravu do Bavorska popisuje např. Palacký ve svých Dějinách, protože když se vracel s vojskem a kořistí, byl v bitvě u Hiltersriedu (21. září 1433) poražen, přes tisíc husitů bylo pobito, sám Pardus sice vyvázl, ale málem byl po návratu od husitů sám zabit. Zastal se ho sám Prokop Holý, který byl dokonce kvůli tomu odvolán a krátce i vězněn.<br />
Bitvy u Lipan se nezúčastnil.<br />
Po bitvě u Lipan uznal Zikmunda za českého krále. Roku 1436 zapsal mu císař Sigmund všechna zboží opatství Podlažického v sumě 2500 kop gr. do šesti let. Tím se stalo, že se Pardus usadil v kraji Chrudimském.
Roku 1449 nazývá se také z Rychmburka, ale ten dostal až roku 1554 od krále Ladislava, před tím ho měl pouze ve správě.
Zemřel v roce 1465.
Po [[Bitva u Lipan|bitvě u Lipan]], které se nezúčastnil, uznal [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] za českého [[král]]e. Roku [[1436]] mu zapsal císař Zikmund všechna zboží opatství [[Podlažice|podlažického]] v sumě 2500 [[Kopa|kop]] [[groš]]ů na šest let. Tím se stalo, že se Pardus usadil v [[kraj]]i [[chrudim]]ském. Roku [[1449]] nazývá se také "z Rychmburka", ale tento hrad dostal až roku [[1554]] od krále [[Ladislav Pohrobek|Ladislava]], před tím ho měl pouze ve správě. Zemřel v roce [[1465]].
Jeho syn Vilém Pardus (zemřel 1490) byl posledním z jeho linie. ▼
▲Jeho syn Vilém Pardus ( zemřel† [[1490 ]]) byl posledním z jeho rodové linie.
[[Kategorie:Husitství]]
Citace Válečníci čeští XV. století - dr.H.Jireček (Památky archeologické 1931):
[[Kategorie:Úmrtí 1465]]
''Roku 1436 v úterý po všech svatých přitáhl z rozkázání císařova s panem Kostkou ke Hradci do vsi Vysoké vojensky s vozy s jedné strany a Diviš z Miletínka s druhé; ale Hradečané udeřili na ně a Kostku zabili. Rok potom 1437 ten týden před sv. Martinem zlezl spolu s Jeníkem mladším z Mečkova a s jinými nenadále město Litovel na Moravě, čehož ale zle užili, neboť oba přišli Olomoučanům v zajetí, až se za Svitavy z vazby vykoupili. Roku 1440 zapsal se na mír v Čáslavi a vyvolen tu k radě hejtmanovi kraje Chrudimského, panu Bohuši z Postupic, synovi neb. Viléma, spolu s Vaňkem z Miletínka, Tristramem z Barchova a Divišem z Košmberka . Roku 1449 slove již sám z Vratkova a z Rychmburka. Toho roku on a Zdeněk Kostka s městy a zemany sebravše lid proti panu Koldovi vtrhli mu do Černilova a tu leželi tri dni; a pak Pardus táhl na pomoc panu Zdenkovi ke Kostelci, a nedobyvše ho táhli zase . R. 1450 hlásil se Pardus ke straně Jiřikově, roku pak 1452 volil ho za správce země. Král Ladislav dal mu r. 1454 hrad Rychmburk a což tam příslušelo králi, „za služby jeho" (pro servitiis suis gratiose), též po několika měsících i to, což tam měl pan Hynek Krušina z Lichtemburka, toho roku zemřelý. Sám Pardus nepřečkal tuším r. 1468 dlouho; posledněkráte se tu jmenuje со vůdce krále Jiřího po boku pana Zdeñka Kostky, třetího to Kostky, vedle nichž válčíval.''
|
