Poděbrady: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Politika: upravena reference |
linky, typo, pořadí odstavců |
||
Řádek 31:
}}
'''Poděbrady''' jsou [[Lázně|lázeňské]] [[město]] a [[obec s rozšířenou působností]] v [[Okres Nymburk|okrese Nymburk]]. Leží v úrodné polabské nížině na řece [[Labe|Labi]], necelých 50 km východně od [[Praha|Prahy]] u [[dálnice D11]]. Město se nachází v nadmořské výšce 184–190 m
Poděbrady mají přes 13 tisíc obyvatel a zhruba stejný počet lázeňských pacientů a turistů město každoročně navštíví. Zdejší [[městská památková zóna]] chrání jak historické jádro města, tak i přilehlou lázeňskou čtvrť. Poděbrady jsou známy návštěvníkům především jako klidné lázeňské město s mnoha památkami.
Řádek 37:
== Historie ==
{{podrobně|Dějiny Poděbrad}}
=== Archeologické nálezy ===
=== Středověk ===
V místě dnešních Poděbrad vedla v raném středověku důležitá obchodní trasa, tzv. „Kladská cesta“, která měla vliv na zdější osídlení. Kladská cesta, vedoucí od Prahy a [[Sadská|Sadské]] směrem k Hradci Králové a pokračující až do Slezska a Polska, zdejším brodem (v místě dnešní ulice Na Vinici) překračovala řeku Labe. Raně středověké osídlení se pak nacházelo přibližně 2 km jihovýchodně od dnešního centra, v místě dnešní radiostanice.
Řádek 43 ⟶ 46:
Největšího rozkvětu dosáhlo panství za pánů z Kunštátu, kteří tu vládli v letech 1347–1495 (například přebudovali hrad, nechali vybudovat [[Sánský kanál]] a základ [[Poděbradská rybniční soustava|poděbradské rybniční soustavy]]). Z tohoto rodu pocházel i slavný „husitský král“ [[Jiří z Poděbrad]], jenž byl korunován v roce [[1458]]. Roku [[1472]] jím byly Poděbrady povýšeny na město, obdržely četná práva a byl jim udělen městský znak. Jiřímu z Poděbrad je přisuzována i stavba městského opevnění se třemi branami.
=== Novověk ===
V letech 1495–1839 bylo poděbradské panství spravováno královskou komorou (s výjimkou období, kdy bylo panství zastaveno). Pro [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I. Habsburského]] se poděbradské panství stalo oblíbeným loveckým revírem. Proto zde také roku 1538 založil oboru pro chov daňků. Také zdejší hrad byl v letech 1548–1582 přestavěn na renesanční zámek.
Podobně jako pro mnoho dalších měst, utrpěly Poděbrady značné škody během vpádů švédských a saských vojsk za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. Obrovské škody způsobyl také velký požár z roku 1681, po kterém byly při obnově města zasypány příkopy a rozebráno městské opevnění. Až do poloviny 18. století pak město stagnovalo. V té době o zámek projevila zájem císařovna Marie Terezie, která ho nechala v letech 1752–1757 barokně přestavět a několikrát zde i pobývala. V roce 1840 koupil poděbradské panství vídeňský bankéř Jiří Sina. Natrvalo se zde usídlila jeho vnučka Chariclea roz. Ypsillanti s chotěm Filipem Arnoštem Hohenlohe z Schillingfürstu, kteří byli posledními vlastníky panství (vlastnili ho v letech 1885–1912).
=== 19.–20. století ===
V 19. století byla přes město postavena železnice, stalo se i důležitým uzlem císařských silnic a vzniklo tu i několik průmyslových podniků. Počet obyvatel rostl a přibývaly i nové čtvrti. Důležitým mezníkem v historii města byl objev uhličité minerální vody na nádvoří zámku v roce 1905. V roce 1908 byly založeny lázně, které měly velký vliv na rozvoj města.
=== Současnost ===
== Lázeňství ==
Řádek 76 ⟶ 83:
}}</ref>
==
=== Poloha ===
Město leží v rovinaté krajině polabské nížiny. Rozkládá se na obou březích řeky [[Labe]] a to v nadmořské výšce 184–190 m n. m. V okolí města se nacházejí pouze tři kopce, kterými jsou [[Oškobrh (285 m n. m.)|Oškobrh]] (285 m n. m.), [[Chotuc]] (254 m n. m.) a kopec Sadský (213 m n. m.). Za zdymadlem se nachází slepé rameno Labe zvané Skupice a dále směrem na Libici je národní přírodní rezervace [[Libický luh]], jež je pozůstatkem lužných lesů, které byly v minulosti v celé oblasti.
===
=== Přírodní zajímavosti v okolí ===
[[Image:Soutok Labe s Cidlinou.JPG|thumb|Pohled na soutok Labe a Cidliny s dálničním mostem]]
V okolí Poděbrad se nachází tyto [[národní přírodní rezervace]] a [[Přírodní památka|přírodní památky]]: [[Libický luh|NPR Libický luh]], [[Hrabanovská černava|NPR Hrabanovská černava]]
[[Slatinná louka u Velenky|NPR Slatinná louka u Velenky]], [[Národní přírodní rezervace Žehuňská obora a Žehuňský rybník|NPR Žehuňská obora a Žehuňský rybník]], [[Písečný přesyp u Píst|PP Písečný přesyp u Píst]], [[Písečný přesyp u Osečka|PP Písečný přesyp u Osečka]],
[[Chotuc|PP Chotuc]], [[Lom u Radimi|PP Lom u Radimi]], [[Lom u Nové Vsi|PP Lom u Nové Vsi]]
=== Územní vývoj ===
Těžiště osídlení se původně nacházelo v oblasti dnešní radiostanice. Po vybudování hradu se přeneslo do jeho blízkosti, přičemž jeho rozsah byl dám i existencí městského opevnění, vybudovaného v za Jiřího z Poděbrad a zbořeného koncem 17. století. Nový rozvoj města nastal v polovině 18. století. Východně od kostela Nanebevzetí Panny Marie vznikla nová čtvrť Bělidla a na jižní straně vysušeného Předměstského rybníka vznikla čtvrť Hráz.
== Významné památky, prostory a stavby ==
Řádek 144 ⟶ 115:
Poděbrady mají i svůj krásný [[poděbradský lázeňský park|lázeňský park]], který vede od náměstí až k funkcionalistické [[Poděbrady (nádraží)|nádražní budově]] z roku 1932, která je také jedním z architektonických skvostů a vůbec první funkcionalistickým nádražím v Čechách. V parku se nachází známé [[květinové hodiny]], poblíž kterých stojí kontroverzní trpaslík odbíjející čas. Spory vyvolává současná podoba květinových hodin, kterou hodiny dostaly při revitalizaci lázeňského parku.
==
Na počátku 20. let 20. století mělo město přibližně 6000 obyvatel. V roce 1934 se tento počet zvýšil na 8000. V roce 2006 mělo město 13 255 obyvatel.
== Kultura ==
Řádek 189 ⟶ 151:
| místo =
| jazyk = česky
}}</ref> V minulosti mělo město i svou malou [[Židé|židovskou]] komunitu, která však zanikla
=== Sakrální stavby ve městě ===
Řádek 207 ⟶ 169:
Ve městě se nachází dva hřbitovy. Hřbitov na předměstí Kluk dnes zahrnuje i židovský hřbitov, jež byl založen v roce 1898. Za protektorátu byly zdejší náhrobky odvezeny, obřadní síň postavená pro židovský hřbitov v roce 1900, je stále v provozu. Ve Velkém Zboží je evangelický hřbitov.
== Politika ==
Vedení města v současnosti tvoří starosta a dva místostarostové. Zastupitelstvo města se skládá z 27 členů. Radu města tvoří 9 zastupitelů.
V posledních volbách do zastupitelstev obcí zvítězilo SNK-Poděbradské fórum s 12 mandáty, druhá byla [[ODS]] s 8 mandáty a následovaly [[ČSSD]] (4 mandáty), Strana rovnost šancí (2 mandáty) a [[KSČM]] (1 mandát). Momentálně je starostou Jozef Ďurčanský za ODS.<ref name="Volby.cz">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Volby do zastupitelstev obcí
| url = http://www.volby.cz/pls/kv2006/kv21111?xjazyk=CZ&xid=0&xv=23&xdz=2&xnumnuts=2108&xobec=537683&xstrana=0&xodkaz=1
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-08-06
| vydavatel = Volby.cz
| místo =
| jazyk = česky
}}</ref>
== Školství ==
Řádek 222 ⟶ 201:
| jazyk = česky
}}</ref>
== Doprava ==
[[Image:Poděbrady, nádraží.jpg|thumb|Funkcionalistická budova poděbradského nádraží]]
Už první osídlení v prostoru Poděbrad bylo ovlivněno existencí strategického přechodu před řeku Labe na trase Kladské cesty. Později byla Kladská cesta přeložena přes Nymburka. V 18. století se město stalo důležitým dopravním uzlem císařských cest. Po hrázi Předměstského rybníka vedla silnice z [[Praha|Prahy]] do [[Hradec Králové|Hradce Králové]]. Spojení na Hradec Králové je dnes možné po [[Silnice I/11|silnici I/11]] či [[Dálnice D11|dálnici D11]]. Na východ od města vedla silnice směrem na [[Jičín]], [[Kopidlno]] a [[Turnov]] (dnesšní [[silnice I/32]]). Na západním břehu řeky se tato silnice napojovala na silnici vedoucí od [[Kolín]]a přes [[Nymburk]] směren na [[Mladá Boleslav|Mladou Boleslav]] (dnes [[silnice I/38]]).
Ve městě se nachází jediný silniční most, na který navazuje dlouhý kamenný inundační most z roku 1831.
Ve druhé polovině 19. století byla poblíž města postavena významná [[Železnice|železniční trať]] z Kolína do Nymburka. Zprovozněna byla v roce 1870 jako součást [[Rakouská severozápadní dráha|Rakouské severozápadní dráhy]]. Ve městě je v provozu zastávka Poděbrady a místní zastávka [[Velké Zboží]].
V roce 1903 začala realizace regulace Labe. V letech [[1913]]–[[1918]] bylo v rámci regulace postaveno [[Zdymadlo a vodní elektrárna v Poděbradech |zdymadlo a vodní elektrárna]], jejímž autorem byl poděbradský rodák [[Antonín Engel]]. Až do 90. let 20. století sloužila řeka k dopravě uhlí pro [[Elektrárna Chvaletice|chvaletickou elektrárnu]].
== Průmysl ==
[[Image:Podebrady restaurace kolonada.jpg|thumb|Lázeňská kolonáda]]
Ve středověku město prosperovalo přečdevším díky obilnářství a [[rybníkářství]]. V minulosti zde fungoval [[pivovar]], [[mlýn]], [[cukrovar]] či [[Pila (provoz)|pila]]. V současnosti zde dominuje především [[sklářství]], [[Lázeň|lázeňství]] a [[Turistika|turismus]]. Poblíž města je plnírna [[Minerální voda|minerální vody]] [[Poděbradka]].
Zámecký vodní mlýn a pivovar byly postaveny v roce 1574 a zanikly v 60. letech 19. století. V roce 1863 přibyl parní mlýn a v následujícím roce byl otevřen cukrovar, jež byl zrušen v roce 1926. Roubíčkův pivovar byl postaven v roce 1872. Kerhartova pila a cementárna byla otevřena v roce 1873.
Jediným velkým průmyslovým podnikem ve městě jsou v současnosti [[Sklárny Bohemia]] (dnes součást společnosti Bohemia Crystalex Trading), které doplňuje sklářská firma J. Blažek Sklo Poděbrady. Sklárna byla otevřena v roce 1876, po zhruba 10 letech byla uzavřena a provoz v ní byl, s pomocí německých sklářů, definitivně obnoven v roce 1893. Sklárna je známa především díky své produkci olovnatého křišťálu, který produkuje od roku 1927. Výrazně byla rozšířena v 50. letech 20. století.
== Sport ==
Řádek 241 ⟶ 240:
V prostoru lužního lesa se nachází golfové hřiště, které zahájilo provoz v roce 1966. Až do 90. let bylo hřiště devítijamkové a až poté bylo rozšířeno na 18 jamek. Pro koupání slouží koupaliště na jezeře. Ve městě se nachází i jízdárna s jezdeckým klubem.
== Významní rodáci a osobnosti spjaté s Poděbrady ==
{{podrobně|Seznam významných osobností Poděbrad}}
[[Soubor:Georg of Podebrady.jpg|thumb|Asi nejznámějším rodákem je český král [[Jiří z Poděbrad]]]]
* [[Bartoloměj z Münsterberka]] - významný diplomat, vnuk Jiřího z Poděbrad
* [[Alén Diviš]] - malíř
* [[Antonín Engel]] - architekt, urbanista a teoretik architektury
* [[Miloš Forman]] - režisér (narodil se sice v Čáslavi, ale dětství strávil v poděbradském domově mládeže)
* [[Václav Havel]] - prezident ČR, dramatik (narodil se sice v Praze, ale dětství strávil rovněž v poděbradské internátní škole)
* [[Hynek z Poděbrad]] - renesanční básník, syn Jiřího z Poděbrad
* [[Jiří z Poděbrad]] - český král
* [[Hans Janowitz]] - z poděbrad pocházející německý herec a scénárista, autor scénáře k filmu [[Kabinet doktora Caligariho]]
* Julie Kafková (roz. Löwy) - matka [[Franz Kafka|Franze Kafky]]
* [[Kateřina z Poděbrad]] - uherská královna, dcera Jiřího z Poděbrad
* [[Ludvík Kuba]] - folklorista, spisovatel, malíř
* [[Marta Kubišová]] - zpěvačka
* [[Petr Kukal]] - spisovatel, básník
* [[Bratři Mašínové]] a [[Milan Paumer]]
* [[Alice Nellis]] - režisérka a scénáristka
* [[František Turinský]] - obrozenecký básník a dramatik, jemu věnovaná pamětní deska od Bohuslava Schnircha je umístěna na budově Staré radnice.
* [[Viktorín z Poděbrad]] - syn Jiřího z Poděbrad, diplomat
== Zajímavosti v okolí města ==
Nědaleko Poděbrad se nachází obec Libice nad Cidlinou, kde je možné vidět pozůstatky [[Slavníkovci|slavníkovského]] [[hradiště]]. U soutoku Labe a Cidliny je možné si prohlédnout [[Dálniční most přes Labe u Poděbrad|zavěšený dálniční most přes Labe]], postavený v letech 1985–1989 podle projektu architektů Jiřího Kopřivy a Jindřicha Kaňka.
==
== Odkazy ==
| |||