Všeobecná mobilizace v roce 1938: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot automaticky nahradil text: (-[Hh]istorický pahýl +Pahýl - historie) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 7:
''[[Jan Syrový]] v.r.''
==Vyhlášení mobilisace==
Téměř celý [[český národ]] očekával již po několik dní u rozhlasových přijímačů na opatření k obraně vlasti „Občané, [[president]] republiky na základě § 23 [[branný zákon|branného zákona]] nařídil mobilisaci československé branné moci“. Většina československého obyvatelstva přijala zprávu o opatřeních vlády k [[obrana|obraně]] republiky a o mobilizaci armády s uspokojením a nadšením. [[Mobilizace]] proto proběhla rychle a úspěšně. Netrpělivě sledovali vysílání hlavně [[záložníci]] odvodních ročníků, kterých se měla očekávaná mobilizace týkat. Proto také se první záložníci začali soustřeďovat u svých útvarů ihned po vyhlášení mobilizace. Mobilizace byla vyhlášena [[23. září]] [[1938]] ve 22:00 hodin. Za 24 hodin byly u většiny vojenských útvarů prezentovány tři čtvrtiny povolaných záložníků. Podobně jako při vojenských opatřeních v květnu 1938, všichni plnili obětavě, ukázněně a horlivě všechny povinnosti. To nenechávalo nikoho na pochybách o obranyschopnosti Československa a o vůli národa bránit svou vlast.
==Mobilizace povolala==
18 ročníků I.zálohy a náhradní zálohy všech zbraní a služeb a dále část příslušníků II.zálohy – potřebných specialistů. Celkem bylo povoláno 1.250.000 mužů do zbraně včetně těch, kteří byly povoláni již před začátkem mobilizace
==Následující události==
znemožnili Československé armádě bránit svou vlast. Suverenita Republiky Československé byla v troskách. [[Anglie]], [[Francie]], [[Německo]] a [[Itálie]] podepsali ortel smrti nad naším národem, [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou zdradu]]
==Související články==
| |||