Hypothalamus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: zh:下丘脑 |
přidání textu |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Hypothalamus.jpg|thumb|Hypothalamus.]]
'''Hypothalamus''' je
== Úvod ==
Mimo jiné řídí hypothalamus pocity hladu, žízně, reguluje tělesnou teplotu, podílí se na kontrole emocí a sexuální aktivitě.
== Anatomie ==
[[Kategorie: Mozek]]▼
Hypothalamus vytváří přední stěnu a dno III. [[mozkové komory]]. Od [[thalamus|thalamu]] ho odděluje ''sulcus hypothalamicus''. V hypothalamu bylo pospáno 22 jader. Klasickou klasifikací se stalo dělení podle ''Le Gros-Clarka'', kterým se řídí i členění podle ''Nomina Anatomica (1977).''
===Klasifikace podle Le Gros-Clarka:===
'''1. Dorzální oblast''' (''regio hypothalamica dorsalis'') – je tvořeno jedním jádrem ''nc. ansae lenticularis.''
'''2. Přední oblast''' (''regio hypothalamica anterior'') – obsahuje preoptická jádra ''ncc. praeoptici medialis a lateralis'', dále ''nc. suprachiasmaticus, nc. supraopticus, nc. paraventricularis, nc. hypothalamicus anterior''.
'''3. Střední oblast''' (''regio hypothalamica media'') – má jádra ''nc. arcuatus, ncc. tuberales, nc. hypothalamicus ventromedialis, nc. hypothalamicus dosrsomedialis, nc. hypothalamicus dorsalis, nc. periventricularis posterior, nc. infundibularis''.
'''4. Zadní oblast''' (''regio hypothalamica posterior'') – obsahuje jádra mamilárních těl ''ncc. corporis mammillaris mediales a laterales'', ''nc. hypothalamicus posterior''.
===Spoje===
Hypothalamické spoje tvoří '''ascendentní''' (vzestupná), '''descendentní''' (sestupná) a '''eferentní''' (odstředivá) '''vlákna''', propojená s ostatními oblastmi [[ CNS]].
*'''Ascendentní vlákna''' sem přicházejí z [[mícha|míchy]] a z [[prodloužená mícha|prodloužené míchy]], buď přímo systémem pedunkulomamilárním (ta končí v ''corpus mammillare'') nebo nepřímo přes thalamus.
*'''Descendentní vlákna''' přicházejí z čelní korového laloku (''Brodmannova oblast 4 a 6''), ze zadní orbitální kůry, z čichového mozku, z [[hipokampus|hipokampu]] přes fornix, z tractus opticus a [[amygdala|amygdaly]].
*'''Eferentní vlákna''' vycházející z hypothalamu jdou do:
**''Thalamu a limbického systému'', tím je hypothalamus spojen s čelní [[mozková kůra|mozkovou kůrou]].
**''Vegetativních oblastí [[mozkový kmen|mozkového kmene]] a míchy'' prostřednictvím facilitačního retikulospinálního systému. (Prokázány byly přímé spoje hypothalamu s míchou).
**''Hypofýzy'' skrze ''hypothalamo-hypofyzární svazek'', který je tvořen dvěmi částmi. První jde ze supraoptického jádra (''supraoptickohypofyzární svazek'') a druhou část tvoří svazek tuberohypofyzární. Nemyelinizovaná zakončení vláken tohoto svazku končí kolem kapilár neurohypofýzy.
== Fyziologie a patofyziologie ==
===Hypothalamus se podílí na řízení těchto funkcí:===
====Hlad a příjem potravy====
'''Hlad a příjem potravy''' ovlivňují dvě hypothalamická centra – '''''centrum sytosti''''' (v předostředním hypothalamu) a '' '''centrum potravové''''' (v postranním hypothalamu). Mezi centry existuje funkční spojení. Signalizuje-li centrum sytosti nedostatek cukru ([[glukóza|glukózy]]), aktivuje potravové centrum, v případě normální hladiny cukru však potravové centrum není drážděno nebo je dokonce aktivně tlumeno. Pocit [[hlad]]u je výsledkem změn, které se odehrají v [[CNS]] (v hypothalamu) a charakterizuje ho touha po jídle, ale také hladové projevy – tj. ''hladové stahy'' (dříve považované za stahy stěn prázdného žaludku) a ''[[sekrece]] žaludeční šťávy''.
====Žízeň====
[[Žízeň]] lze v pokusu vyvolat injekcí malé dávky hypertonického [[roztok]]u do oblasti ''paraventrikulárního jádra hypothalamu''. Výsledkem je nadměrné pití (''polydipsie'') Také elektrická stimulace zadního hypothalamu mezi fornixem a mamilotalamickým svazkem vyvolá nadměrné pití, poškození této oblasti způsobí naopak nedostatečné pití (''hypodipsii''). Mechanizmus spočívá v přítomnosti osmoreceptorů v těchto oblastech hypothalamu, které reagují na změny [[osmotický tlak|osmotického tlaku]] v mimobuněčné tekutině.
====Sexuální funkce====
Při poškození zadního hypothalamu dochází k potlačení jednotlivých fází estrálního ([[estrogen]]álního) cyklu u ženy. Poškození v tuberální části má za následek znemožnění uvolnění vajíčka z [[vaječník]]u po [[soulož]]i. Tato část je také nezbytná pro vznik ''ženského sexuálního chování'', přičemž preoptická část naopak zabezpečuje ''mužské sexuální chování''. [[Rozmnožování]] vyšších [[savců]] není bez integrační činnosti hypothalamu vůbec možné.
====Sekrece působků====
Oblast '''supraoptického jádra''', v němž se tvoří [[hormon]] '''[[vazopresin]]''' (''ADH, Antidiuretický hormon''), obsahuje osmoreceptory, které reagují na změny koncentrací [[iont]]ů v [[krev]]ní plazmě a mimobuněčné tekutině. Uvolňování vazopresinu roste při dráždění supraoptickohypofyzárního svazku, což vede k většímu zadržování vody v ledvinných tubulech, na které vazopresin působí. Poškození supraoptické oblasti znamená vznik '' [[žíznivka|žíznivky]]'' (''diabetes insipidus'') a nadměrného pití, kvůli neshopnosti udržet vodu v organismu.
V '''nc. paraventricularis''' se tvoří '''[[oxytocin]]''', který ovliv%nuje [[děloha|děložn]]í stahy (zesiluje je a stupňuje frekvenci), rozvolňuje vazivo v oblasti pánve při porodu a také zajišťuje výron mléka při [[kojení]].
Oba dva hormony – ''vazopresin a oxytocin'' – se dostávají podél axonů z hypothalamu do neurohypofýzy (její zadní části), kde se vážou na [[polypeptid]]y neurofiziny.
V hypothalamických jádrech vznikají další neuropůsobky peptidové povahy, které jsou hypothalamo-hypofyzárním krevním oběhem dopravovány do adenohypofýzy (její přední části) a tam stimulují vlastní tvorbu hypofyzárních hormonů. Jejich označením je '''liberiny''', tj. ''uvolňující (releasing) faktory''. Mezi ně patří např. '''Tyroliberin''' ('''TRH'''-''thyrotropin-releasing hormone''), spouštějící sekreci ''thyrotropinu'', dále '''Luliberin''' ('''LHRH''' – ''luteinizing-hormone-releasing hormone''), který je uvolňujícím faktorem folikulárního hormonu '''FSH RH''' (''folicle-stimulating hormone releasing fa''ctor), a proto se používá společný název''' GnRH''' (''gonadotropin releasing-hormone factor'') , dále '''somatostatin''' ('''SST, GHIF'''), který zastavuje tvorbu růstového hormonu, jeho [[antagonismus|antagonistou]] je''' somatokrinin''', který naopak produkci růstového hormonu podporuje. Působků, které aktivují (''liberiny'') nebo inhibují (''statiny'') sekreci adenohypofyzárních hormonů je více.
'''''Mnemotechnická poznámka: SOVA''' - nc.'''S'''upra'''O'''pticus (supraoptické jádro) produkuje '''VA'''zopresin a tedy to druhé nc. parachiasmaticus pak vylučuje oxytocin.''
====Řízení funkcí vegetativního nerstva====
Stimulací ''předních jader hypothalamu'' navodíme tzv. '''parasympatický efekt''' – zrychlené [[dýchání]], [[pocení]], rozšíření průsvitu cév, což znamená lokalizaci parasympatického centra do této oblasti.<br /> Stimulace ''zadních jader hypothalamu'' naopak vede k tzv. '''sympatickému efektu''' – svalové chvění, bušení [[srdce]], zůžení průsvitu cév, vyplavení katecholaminů atd.
====Termoregulace====
Na udržování tělesné [[teplota|teploty]] se podílejí mechanismy vegetativní, somatické, endokrinní (vyplavování katecholaminů) a změny [[chování]] (např. „stočení se do klubíčka“ při chladu).Zadní hypothalamus řídí celkové reakce na chlad, přední pak na teplo.
Pokud dojde k ''stimulaci předního hypothalamu'', zrychlí se dýchání, dojde k rozšíření průsvitů cév a pocení – teplo je odváděno z organizmu pryč. Při jeho poruše dochází k '''přehřátí''' (''hypertermii'')- Stimulace ''zadní části hypothalamu'' naopak vede k chladovém třesu. Při jeho poškození''' klesá tělěsná teplota''' (''hypotermie'') [[Serotonin]] je přenašečem v tepelných centrech a [[noradrenalin]] v chladových. Tyto centra lze aktivovat z teplotně citlivých buněk předního hypothalamu, také z dostředivých podnětů z periférie – především z chladových receptorů v [[kůže|kůži]].
Při horečce mají tepelná centra nastavený práh citlivosti na vyšší teplotu.
====Funkční změny====
Stimulací ''posterolaterálního jádra hypothalamu'' vede ke změnám emotivity, např. k tzv. '''reakci zdánlivé zuřivosti''' (''sham-rage''). Hypothalamická jádra ve spolupráci s předními thalamickými jádry a s gyrus cinguli tvoří funkčně uzavřený okruh tzv. ''limbický Papézův okruh'', který je nezbytný pro vznik [[emoce|emocí]] a jejich projevů.
== Literatura ==
* Mysliveček, Jaromír; Myslivečková-Hassmanová, Jarmila: Nervová soustava - Funkce, struktura a poruchy činnosti, vydalo Avicenum, Praha 1989.
{{Commons}}
[[Kategorie:Nervová soustava]]
[[ar:وطاء]]
| |||