Spontánní emise: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
kat dak jsem Kategorie: Elektromagnetické záření, kouknete nekdo lepe informovany |
Jedním ze zdrojů byl článek Spontaneous emissionz |
||
Řádek 1:
'''Spontánní emise''' je [[kvantový jev]], při kterém dochází k vyzáření [[Foton|fotonu]] z [[Excitovaný stav|excitované]] kvantové soustavy za současného přechodu kvantové soustavy do základního stavu (nebo obecně do stavu s nižší energií). Na rozdíl od případu [[Stimulovaná emise|stimulované emise]] přechází kvantová soustava z excitovaného do základního stavu samovolně, tedy bez působení vnějšího [[Elektromagnetické záření|elektromagnetického pole]], navíc má vyzářený foton náhodný směr, [[fáze (vlna)|fázi]] a [[polarizace (vlnění)|polarizaci]]. Světlo generované spontánní emisí nazýváme [[Luminiscence|luminiscencí]] či [[Luminiscence#Princip jevu|fluorescencí]].
== Princip jevu ==
Kvantová soustava se ze základního stavu dostává do stavu excitovaného např. světelným zářením, elektrickým výbojem či chemickou reakcí, kdy [[elektron]] přechází ze stávající energetické hladiny na vyšší energetickou hladinu. Kvantová soustava je ovšem v excitovaném stavu nestabilní a snaží se zaujmout stav s co nejnižší energií. Na uvolněné místo tedy přechází elektron z vyšší energetické hladiny za současného uvolnění fotonu či [[fonon]]u, jehož energie odpovídá rozdílu energetických hladin, mezi nimiž k přechodu dochází. V případě vyzáření fotonu hovoříme o zářivém přechodu a spontánní emisi; v opačném případě, když nedojde k zářivé rekombinaci, absorbuje se uvolněná energie v krystalové mřížce ve formě tepla a ke spontánní emisi fotonu nedochází. Pravděpodobnost zářivé rekombinace roste s šířkou [[Pásová struktura#Vznik pásové struktury|zakázaného pásu]] a je mnohonásobně větší u materiálů s tzv. [[Stimulovaná emise#Struktura a materiály|přímým přechodem]]. Pravděpodobnost spontánní emise je dána rovností <math>P = A_{21} N_2 </math>, kde A<sub>21</sub> je Einsteinův koeficient spontánní emise a N<sub>2</sub> počet vybuzených atomů kvantové soustavy.
Popisovaný jev je znázorněn na následujícím obrázku, kde kvantovou soustavu pro jednoduchost tvoří pouze dvě energetické hladiny nižší E<sub>1</sub> a vyšší E<sub>2</sub>. Vyzářený foton má potom energii <math>E = E_2 - E_1 = h \nu</math>, kde ''h'' je [[Planckova konstanta]] a ν je frekvence záření. Jeho ostatní vlastnosti jako směr, polarizace či fáze jsou náhodné. Doba života kvantové soustavy v excitovaném stavu (tedy doba, po kterou elektron setrvává na vyšší energetické hladině, než dojde ke spontánní emisi) je řádově několik nanosekund, doba vlastního přechodu je potom okolo 0,1-1fs.
[[Image:Spontaneousemission.png|frame|center|Obr.1 Schéma spontánní emise: ''vlevo:'' atom v excitovaném stavu, ''uprostřed:'' přechod atomu do základního stavu trvá řádově desetiny [[Sekunda#Další jednotky|femtosekundy]], ''vpravo:'' atom v základním stavu a odchozí foton náhodné polarizace a směru s energií rovnou rozdílu energetických hladin]]
== Pravděpodobnost spontánní emise ==
Pravděpodobnost spontánní emise závisí jednak na vnitřní stavbě atomu (kvantové soustavy) a jednak na okolním prostředí. Konstantu úměrnosti pro přechod elektronu mezi konkrétními dvěma stavy v homogenním prostředí lze vyjádřit jako
;<math> A_{21} = \Gamma_{rad} = \frac{\omega^3n|d|^2} {3\pi\varepsilon_{0}\hbar {c}^3} </math> ,
kde ''''' ω''''' odpovídá frekvenci záření, '''''n''''' je index lomu prostředí, '''''d''''' dipólový moment přechodu, '''''ε<sub>0</sub>''''' permitivita vakua, '''''ħ''''' [[Planckova konstanta#Diracova konstanta|Diracova konstanta]] a '''''c''''' rychlost světla ve vakuu. Četnost spontánní emise tedy lze částečně ovlivnit změnou okolního prostředí. V polovině 20. století objevil [[Edward Mills Purcell|E. Purcell]] zvýšení četnosti spontánní emise atomů v rezonanční dutině (tzv. Purcellův efekt). Velmi dobrých výsledků se dosahuje, je-li frekvence emitovaného záření blízká frekvenci [[plasmon]]ů okolní látky. Krom rezonančních dutin jsou také zkoumány dielektrické destičky či fotonické krystaly, které vykazují poměrně značné zvýšení spontánní emise, avšak v oblasti energií zakázaného pásu fotonického krystalu také její značné utlumení.
== Zdroje ==
# [http://www.elektrorevue.cz/clanky/01034/index.html Elektrorevue - Laserové diody 1]
# [http://physics.mff.cuni.cz/vyuka/zfp/txt_u315.pdf Laser a pricip jeho činnosti] - studijní text k fyzikálnímu praktiku [[Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy|MFF]]
# [http://www.rp-photonics.com/spontaneous_emission.html Spontaneous emission] - heslo v Encyclopedia of Laser Physics and Technology
# [http://maxwell.optica.csic.es/papers/data/paper091.pdf Spontaneous emission enhancement near nanoparticles] - článek z Journal of Quantitative Spectroscopy & Radiative Transfer
# [http://www.freewebtown.com/kolegium/F3_L06SE.pdf Fyzika pro chemiky III] - přednáška Juraje Diana ([[Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy|MFF UK]])
[[Kategorie: Elektromagnetické záření]]
[[en:Spontaneous emission]]
|