Emerich z Leiningenu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
další část |
článek dokončen |
||
Řádek 1:
[[Soubor:FirstCrusade.jpg|thumb|Středověké vyobrazení pogromu na Židy během první křížové výpravy]]
'''Emerich z Leisingenu''', či též '''Emerich z Flonheimu''' byl nižším hrabětěm z Porýní a jednou z hlavních osobností [[Německá křížové výprava (1096)|německé lidové křížové výpravy]] roku [[1096]].
Emerich pocházel z [[frankové|franckého]] šlechtického rodu Emerichovců, známé již od [[9. století]] jako vazaly [[Sálská dynastie|Sálské dynastie]] a později dědičná hrabata z [[Nahegau]].
Myšlenka [[první křížová výprava|křížové výpravy]] se zrodila roku 1096 na koncilu v [[Clermont]]u, kde ji vyhlásil papež [[Urban II]]. Jeho výzva tlumočená různými lidovými kazately mezi prostými lidmi přerostla v masové lidové hnutí, které se zcela spontáně vydalo na křížovou výpravu do [[Svatá země|Svaté země]]. Největši skupinu lidových křižáků-poutníků vedl [[Petr Poustevník]]. Jeho kázání o druhém příchodu Krista na zemi zřejmě ovlivnilo Emerichovo vlastní kázání a o tom, jak se mu Kristus zjevil a slíbil mu, že pokud pro křesťanství získá evropské [[Žid]]y, Kriskus Emerichovi dá císařskou korunu.▼
▲Myšlenka [[první křížová výprava|křížové výpravy]] se zrodila roku 1096 na koncilu v [[Clermont]]u, kde ji vyhlásil papež [[Urban II.]]
V polovině roku 1096 Emerich shromáždil armádu neozbrojených poutníků a několika rytířů, která v květnu 1096 vytáhla směrem k městu [[Špýr]]. Emerich a jeho přívrženci v několika oddělených skupinách také dorazili do [[Worms]]u, [[Mohuč]]e, [[Cologne]], [[Trier]]u, and [[Metz]]u, kde násilím donutili některé místní [[Žid]]y konvertovat ke [[křesťanství]] a zabili ty, kteří odmítli.
Řádek 20 ⟶ 22:
}}</ref> Židé v porýnských městech se snažili vykoupit si zlatem své životy. Emerich zlato vždy přijal, ale poté vždy nechal Židy povraždit, navzdory snaze místních církevních hodnostářů Židy ochránit.<ref name="s36">{{citace knihy | jméno=Antony | příjmení=Bridge | titul=Křížové výpravy |vydavatel=Academia | místo= Praha | rok=1995 |strany=36 | isbn=80-200-0512-9}}</ref> Židé často v hrůze před Emerichovými křižáky páchali sebevraždy, než by se nechali pokřtít nebo brutálně zabít.
Emerichova skupina táhla Německem až k [[Dunaj]]i, až dorazila na [[Uhersko|uherské]] hranice. Uherský král Koloman, který se obával drancování a pogromů na svém území se rozhodl zakázat Němcům vstup do Uherska. Emerich se proto pokusil cestu si vynutit násilím a zaútočila na uherskou pohraniční posádku bránící most přes Dunaj. Maďaři je odrazili, tak po šesti týdnech křižáci postavili vlastní most a dostali se na uherskou stranu. Zde Maďary zahnali do města Wiesselburg, které křižáci následně oblehli. Poté se ale mezi Němci rozšířila jakási neznámá zvěst, která vyvolala [[panika|paniku]].<ref name="s37">{{citace knihy | jméno=Antony | příjmení=Bridge | titul=Křížové výpravy |vydavatel=Academia | místo= Praha | rok=1995 |strany=37 | isbn=80-200-0512-9}}</ref> Maďaři pak podnikli výpad a většinu Němců pozabíjeli a nějaké zajali. Do bezepčí se podařilo dostat jen zlomku z celé výpravy, Emerich byl mezi nimi.
Emerich se poté vrátil domů ke své rodině, kde se stal opovrhovaným kvůli své neschopnosti naplnit svůj slib dobytí [[Jeruzalém]]a.
==Odkazy==
{{Portál Křížové výpravy}}
===Literatura===
* Ingo Toussaint: ''Die Grafen von Leiningen.'' Jan Thorbecke Verlag, Sigmaringen 1982. ISBN 3-7995-7017-9
===Reference===
<references/>
{{Překlad
| jazyk =en
| článek = Emicho
| revize =
| jazyk2 =de
| článek2 =Emicho (Kreuzfahrer)
| jazyk3 =
| článek3 =
| jazyk4 =
| článek4 =
| jazyk5 =
| článek5 =
}}
[[Kategorie:Osobnosti křížových výprav (křesťané)]]
| |||