Radomil Eliška: Porovnání verzí

'''Radomil Eliška''' ([[6. duben|6. dubna]] [[1931]] [[Podbořany]] u [[Žatec|Žatce]]) je významným českým dirigentem.

Je absolventem [[JAMU|Janáčkovy akademie múzických umění]] v [[Brno|Brně]], kde studoval dirigování u prof. [[Břetislav Bakala|Břetislava Bakaly]]. Jeho dalšími pedagogy byli prof. [[František Stupka]], [[Bohumír Liška]] a [[Josef Veselka]]. Po působení v orchestru Armádního uměleckého souboru a orchestru Mladých symfoniků stál jako hlavní dirigent celá dvě desetiletí ([[1969]] – [[1990]]) v čele [[Karlovarský symfonický orchestr|Karlovarského symfonického orchestru]], který pod jeho vedením dosáhl pozoruhodné interpretační úrovně. S orchestrem mimo jiné vystoupil na [[Pražské jaro (festival)|Pražském jaru]], podnikl řadu koncertních zájezdů (zejména do [[Španělsko|Španělska]] a [[Německo|Německa]]) a nahrál s ním řadu gramofonových desek a rozhlasových snímků. Poté přijal místo šéfdirigenta Západočeského symfonického orchestru ([[1991]] – [[1996]]). Také tento soubor zaznamenal velmi záhy radikální změnu svých výkonů.

Radomil Eliška hostuje u dirigentského pultu všech našich předních orchestrů, řídil symfonická tělesa v mnoha evropských zemích i v [[Japonsko|Japonsku]]. Odborná kritika vyzdvihuje především jeho spontánní hudebnost, výrazovou intenzitu, rytmickou pregnanci a smysl pro stavbu interpretovaných děl. Mnoho českých autorů vděčí R. Eliškovi za premiéru nejednoho ze svých děl, obzvláště v období jeho karlovarského působení.

Významná je i jeho pedagogická činnost. Od r. [[1978]] vyučuje na AMU[[Akademie múzických umění v Praze|Akademii múzických umění]] v [[Praha|Praze]], kde byl v r. [[1986]] jmenován docentem a r. [[1996]] profesorem dirigování. Vychoval celou řadu mladých dirigentů.