Saljut 3: Porovnání verzí

'''Saljut 3''' byla vojenská [[vesmírná stanice]] vypuštěná nosnou raketou [[Proton (nosná raketa)|Proton]] [[25. červen|25. června]] [[1974]]. Jednalo se po [[Saljut 2|Saljutu 2]] o druhou stanici programu [[Almaz]], jejíž skutečný význam byl kryt programem [[Saljut]]. Dle katalogu [[COSPAR]] měla číslo 1973-017A.

Po startu z kosmodromu [[Bajkonur]] dosáhla výšky 219 - 270 km a její finální orbitální výška byla 268 - 272 km. Saljut 3 měl celkovou váhu v rozmezí 18 - 19 tun. Měla dva solární panely umístěné bočně ve střední části stanice a oddělitelné záchranné moduly pro návrat dat ze zkoušek a materiálů. Měla namontován oprtický přístroj na plášti lodě, což umožnilo lépe pozorovat zvenčí samotnou loď. Dal se také vysílat televizní přenos ze stanice. Pouze jednomu ze dvou letů [[Sojuz (kosmická loď)|Sojuzů]], [[Sojuz 14|Sojuzu 14]], se podařilo připojit a jeho osádce ve složení [[Pavel Popovič]] a [[Jurij Arťuchin]] vstoupit na palubu a pracovat zde 14 dní. Druhému letu, [[Sojuz 15]], se spojení nepodařilo. Přesto byl Saljut 3 celkově hodnocen jako úspěch. Plánovaný program byl splněn 23. září 1974 tím, že se od stanice oddělilo přístrojové pouzdro se záznamy a přistálo na území SSSR. Stanice skončila svou pouť [[24. leden|24. ledna]] [[1975]] po zapálení korekčního motoru, kdypoté shořela nad Pacifikem v atmosféře po 214 dnech letu.