Mozilla Application Suite: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Podívejte se též na: Související články |
fix typos |
||
Řádek 37:
První ukázka nově vytvářeného renderovacího jádra (tehdy ještě pod názvem ''NGLayout'', nyní znám jako [[Gecko]]) byla vydána [[8. prosinec|8. prosince]] [[1998]]. Bylo menší a rychlejší než předchůdce ([[Mariner]]) a vešlo se na jednu disketu. Vzhledem k počátečnímu stádiu vývoje bylo nestabilní a s řadou chyb.
Mozilla (kódové označení „SeaMonkey“) se měla stát ''platformou pro webové aplikace'' s plně programovatelným uživatelským rozhraním a modulární
Vzhledem k rozsáhlému přepisování kódu se celý projekt neustále zpožďoval, řady skeptiků rostly a mnoho lidí se domnívalo, že finální Mozilla nikdy nespatří světlo světa. Verze 1.0 byla nakonec vydána [[5. červen|5. června]] [[2002]] a byla nabízena pro operační systémy [[Microsoft Windows]], [[Linux]], [[Mac OS]] a [[Solaris (operační systém)|Solaris]]. Uživatelům přinesla na tu dobu inovativní funkce jako rozsáhlou správu soukromí, nevyžádaných oken či třeba cookies.
Řádek 43:
[[15. červenec|15. července]] [[2002]] společnost [[AOL]], tehdy již majitele Netscape, rozhodla, že se již dále nebude v projektu angažovat a převedla jej na nově vzniklou neziskovou organizaci [[Mozilla Foundation]]. Na tu byly převedeny ochranné známky a počáteční finance na fungování projektu.
Pod nově vzniklou nadací vývoj balíku pokračoval, ale jako daleko více perspektivní se začaly vidět samostatné aplikace jako webový prohlížeč [[Mozilla Firefox]] (tehdy ještě pojmenován jako ''Phoenix'') či e-mailový klient [[Mozilla Thunderbird]] (původně ''Minotaur''). Nakonec [[10. březen|10. března]] [[2005]] bylo
Balík však nezanikl. Krátce na to se jej ujala skupina dobrovolníku a [[2. červenec|2. července]] [[2005]] oznámili nově vzniklý balík s názvem [[SeaMonkey]], který plynule navázal a stal se tak neoficiálním nástupcem balíku Mozilla Suite.
== Vlastnosti ==
Balík Mozilla Suite s sebou přinesl celou řadu zajímavých vlastností
Řádek 63 ⟶ 61:
Díky řadě dobrovolníků je však k dispozici i pro řadu jiných platforem jako třeba [[BeOS]] či [[Solaris (operační systém)|Solaris]].
Z pohledu multiplatformnosti je důležitou technologií '''[[XUL]]''' (rozšiřitelné uživatelské
=== Podpora standardů ===
Řádek 71 ⟶ 69:
=== Lokalizace do řady jazyků ===
Díky přispěvatelům v různých
=== Nástroje pro vývoj webu ===
Řádek 89 ⟶ 87:
=== Bezpečnost ===
Balík si
== Historie verzí ==
|