Guglielmo Embriaco: Porovnání verzí

'''Guglielmo Embriaco''' (narozen kolem roku [[1040]]) byl janovský obchodník a [[admirál]]. Jeho flotila roku [[1099]] dorazila do Svaté země na pomoc [[první křížová výprava|první křížové výpravě]] a měla lví podíl na finálním [[Obléhání Jeruzaléma (1099)|dobytí Jeruzaléma]] franckýmifranskými křižáky.

Embriaco se dále se svými několika sty muži pod svým velením účastnil znovudobývání Jaffy, a 12. srpna také [[Bitva u Askalonu|bitvy u Askalonu]], kde velel křižáckým námořním silám. Poté se i se svým bratrem vrátil do [[Janov (Itálie)|Janova]] spolu s dopisy od nového křižáckého vládce [[Jeruzalém]]a [[Godefroi z Bouillonu|Godefroie z Bouillonu]] a jeruzalémského patriarchy [[Daimbert z Pisy|Daimberta]], popisující úspěch křížového tažení i naléhavé žádosti o posily do Svaté země. Embriaco dorazil do Itálie 24. prosince, kde byl za své zásluhy odměněn titulem {{Cizojazyčně|la|''consul exercitus Ianuensium''}} (''konzul janovské armády'') a obratem poslán s velkou flotilou válečných a zásobovacích g[[aléra|galér]] i početnou vojenkouvojenskou posádkou zpět na východ. 1. srpna 1100 se nimojinémimo jiné nalodil na Embriacovu flotilu biskup z Ostie ve funkci nového [[papežský legát|papežského legáta]].

Po svém druhém příjezdu do Palestiny se setkal s novým jeruzalémským vládcem, který již nosil královský titul, [[Balduin I. Jeruzalémský|Balduinem I]] v Laodicei, kde naplánovali společnou vojenskou akci na jaro příštího roku. Janovské loďstvo v Laodicei přezimovalo, ale i tak se několikrát muselo vypořídatvypořádat s útoky saracénských [[korzár]]ů. V březnu 1101 dal Embriaco rozkaz k vypluté z Laodicey, vyhnul se velkému egyptskému loďstvu operujícímu poblíž [[Haifa|Haify]] a Janované na [[Velikonoční pondělí]] přistáli v [[Jaffa|Jaffě]]. Zde se znovu setkal s králem Balduinem, se kterým oslavil [[Velikonoce|velikonoční svátky]] a vykonal obřadní koupel v řece [[Jordán]]. Janované si na králi vymohli příslib, že jeden z kořistnických nájezdů křižáků bude směřovat na město [[Arsuf]]. Ten jim vyhověl a město skutečně 9. května po třídenním obléhání padlo. 17. května byla poté křižáky dobyta i [[Caesarea Maritima|Caesarea]]. Tisíce Arabů zde bylo v [[mešita|mešitě]] vzáno jako [[rukojmí]] a za své propuštění a bezpečnost museli Janovanům zaplatit výkupné.

V červenci 1101, poté, co uzavřel smlouvu s [[Tankred z Hauteville|Takredem]], [[galilejské knížectví|knížetem z Galileje]], odplul zpět do Evropy. U [[Iónské ostrovy|Iónských ostrovů]] se janovské loďstvo setkalo s [[byzancByzanc|byzantskou]] flotilou. Admirál Embriaco se proto vylodil na Korfu, aby do hlavního města Byzance [[Konstantinopol]]e vyslal své zástupce. V říjnu poté triumfálně vstoupil do [[Janov (Itálie)|Janova]]. V únoru 1102 byl zvolen janovským konzulem, ale to je již poslední zmínka o gugliemouGugliemovi Embriacovi, kterou [[historie]] zanechala.