Tuková buňka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Rei-bot (diskuse | příspěvky)
m robot změnil: pt:Adipócito
linky, odstavce, nadpisy, repahyl
Řádek 1:
'''Tuková buňka''' ('''adipocyt''') je buňka, která je základní stavební jednotkou [[tuková tkáň|tukové tkáně]]. Ve [[vazivo|vazivu]] se vyskytuje buď jednotlivě nebo v malých skupinách. Má schopnost vytvářet a hromadit [[tuk]], a to buď v jedné velké [[vakuola|vakuole]] (univakuolární buňky, tvoří [[bílý tuk]]) nebo v podobě množství menších vakuol (multivakuolární buňky, tvoří [[hnědý tuk]]).
'''Tuková buňka (adipocyt)''' se ve [[vazivo|vazivu]] vyskytuje buď jednotlivě nebo v malých skupinách. Má schopnost vytvářet a hromadit tuk, a to buď v jedné velké [[vakuola|vakuole]] (univakuolární buňky) nebo v podobě množství menších vakuol (multivakuolární buňky). Univakuolární tukové buňky tvoří bílé [[tukové vazivo]], které představuje běžný typ tukového vaziva většiny [[Savci|savců]]. Tyto buňky obsahují tzv. hormon senzitivní lipázu (HSL), která při zvýšení koncentace katecholaminů a kontaregulačních hormonů v krvi štěpí tuky (v tomto případě triacylglyceroly - TAG) na glycerol a volné mastné kyseliny (FFA). Ty jsou vázány na albunin a takto transportované plasmou až do cílových tkání, kde jsou využity v procesu betaoxidace k tvorbě energie (prakticky ve všech tkáních kromě erytrocytů a CNS (hematoencefalitická bariera)), popř. v játrech pro tvorbu tzv. ketolátek (náhradní en. substrát v době hladovění). Multivakuolární tukové buňky jsou součástí hnědého tuku, který se vyskytuje hlavně u hibernujících savců a u mláďat. U novorozenců je jeho největší koncentrace mezi lopatkami a jde v tomto věku o nejdůležitější termoregulační prvek. Mitochondrie těchto adipocytů totiž na své vnitřní membráně obsahují tzv. odpřahovací proteiny, které ruší vodíkový gradient, vzniklý v dýchacím řetězci, za současné tvorby tepla.
 
== Bílé tukový buňky ==
{{lékařský pahýl}}
 
'''Tuková buňka (adipocyt)''' se ve [[vazivo|vazivu]] vyskytuje buď jednotlivě nebo v malých skupinách. Má schopnost vytvářet a hromadit tuk, a to buď v jedné velké [[vakuola|vakuole]] (univakuolární buňky) nebo v podobě množství menších vakuol (multivakuolární buňky). Univakuolární tukové buňky tvoří bílé [[tukové vazivo]], které představuje běžný typ tukového vaziva většiny [[Savci|savců]]. Tyto buňky obsahují tzv. [[hormon senzitivní lipáza|hormon senzitivní lipázu]] (HSL), která při zvýšení koncentacekoncentrace katecholaminů[[katecholamin]]ů a [[kontaregulace|kontaregulačních]] hormonů v krvi štěpí tuky (v tomto případě triacylglyceroly[[triacylglycerol]]y - TAG) na [[glycerol]] a volné [[mastné kyseliny]] (FFA). Ty jsou vázány na albunin[[albumin]] a takto transportované plasmou[[krevní plazma|plazmou]] až do cílových tkání, kde jsou využity v procesu [[betaoxidace]] k tvorbě energie (prakticky ve všech tkáních kromě erytrocytů[[erytrocyt]]ů a [[CNS]] ([[hematoencefalitická bariera]])), popř. v [[játra|játrech]] pro tvorbu tzv. ketolátek (náhradní en. substrát v době hladovění). Multivakuolární tukové buňky jsou součástí hnědého tuku, který se vyskytuje hlavně u hibernujících savců a u mláďat. U novorozenců je jeho největší koncentrace mezi lopatkami a jde v tomto věku o nejdůležitější termoregulační prvek. Mitochondrie těchto adipocytů totiž na své vnitřní membráně obsahují tzv. odpřahovací proteiny, které ruší vodíkový gradient, vzniklý v dýchacím řetězci, za současné tvorby tepla.
 
== Hnědé tukové buňky ==
 
Multivakuolární tukové buňky jsou součástí [[hnědý tuk|hnědého tuku]], který se vyskytuje hlavně u [[hibernace|hibernujících]] savců a u mláďat. U novorozenců je jeho největší koncentrace mezi [[lopatka]]mi a jde v tomto věku o nejdůležitější termoregulační prvek. [[Mitochondrie]] těchto adipocytů totiž na své vnitřní membráně obsahují tzv. [[odpřahovací protein]]y, které ruší [[vodíkový gradient]], vzniklý v [[dýchací řetězec|dýchacím řetězci]], za současné tvorby tepla.
 
{{lékařskýcytologický pahýl}}
 
[[Kategorie:Fyziologie]]