Kurt Weill: Porovnání verzí

Kurt Weill vyrůstal v náboženské [[Židé|židovsk]]é rodině. Několik děl napsal již před svými 20. narozeninami (písňový cyklus ''Ofrahs Lieder'', smyčcové [[kvarteto]] a několik skladeb pro [[orchestr]]), hudební komponizikompozici studoval u [[Ferrucio Busoni|Ferrucia Busoniho]] v [[Berlín]]ě, kde složil také svou první [[symfonie|symfonii]]. Ačkoliv měl s tímto raným dílem, inspirovaným [[Gustav Mahler|Gustavem Mahlerem]], [[Arnold Schoenberg|Arnoldem Schoenbergem]] a [[Igor Fjodorovič Stravinskij|Igorem Stravinským]] (stejně jako např. jeho smyčcové kvarteto op. 8) poměrně velký úspěch, spíše ho lákalo komponování vokální hudby a k hudby pro divadlo. Jeho hudba pro divadlo a jeho písně byli velice oblíbeny u širší německé veřejnosti na konci dvacátých let a na počátku třicátých let 20. století. Jeho dílo obdivovali i takoví velikáni jako [[Alban Berg]], [[Alexander Zemlinsky|Alexandr von Zemlinsky]], [[Darius Milhaud]] nebo StravinkýStravinský, ale našel si samozřejmě i své odpůrce. Mezi ně patřil např. Schoenberg nebo [[Anton Webern]].

Jeho nejlepší práceprací je jeho opera ''DreigroschenorDie Dreigroschenoper'', která vznikla v roce [[1928]] na základě spolupráce s [[dramatik]]em [[Bertolt Brecht|Bertoltem Brechtem]]. Jedná se o přepracování opery [[John Gay|Johna Gaye]] - ''Žebrácké opery''. Tato slavná opera obsahuje i jeho nejslavnější píseň, hit své doby „Mackie„[[Mackie Messer“Messer]]“. Ačkoliv byla jeho spolupráce s Brechtem přílišvelmi úspěšná, oba umělci se rozešli v roce [[1930]] nejpravděpodobněji kvůli lišícímu seodlišnému politickému názoru.

V [[březen|březnu]] roku [[1933]] se Weill rozhodl opustit [[nacismus|nacistikénacistické]] Německo kvůli svému židovskému původu. Nacisté později uvádění a rozšiřování jeho děl zakázali a zapříčinizapříčinili tím i to, že jeho vrcholné dílo ''Vzestup a pád města Mahagonny'' ([[1929]]) se nebylo do jisté míry kvůli nacistům možné uvádět, na což se rozdodlrozhodl odjet do [[Paříž]]e. Zde zkomponoval svůj vrcholný a nejznámnějšínejznámější balet ''Sedm smrtelných hříchů''. V roce [[1934]] dokončil své poslední čistě orchestrální dílo - svou ''Druhou symfonii'', která byla poprvé uvedena v [[Amsterdam]]u v New Yorku pod vedením Bruno Waltera.

V roce [[1935]] emigroval do [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]], kde setrval až do konce své smrti. Navštívit Spojené státy byl jeho dlouholetý sen. V tomto novém světě viděl neuvěřitelnou svobodu a věřil, že jsou právě Spojené státy tím správným místem pro žití. Když ho parník přepravil do New Yorku, rozhodl se, že na svůj německý život naprosto zapomene. Hodně svých prací zhotovené v Německu na základě svého rozhodnutí také zničil a s němciNěmci se začal nerad stýkat a psát si s nimi. VyjímkouVýjímkou byly jeho milovaná rodiče, kteří utekli do [[Izrael]]u.