Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 11 bajtů ,  před 11 lety
smazat
{{smazat}}
Leskovec
z Leskovce, jméno staročeské rodiny napřed vladycké, potom panské, která pocházela z tvrze a vsi Leskovce u Počátek. Erb: dvě stříb. vidle křížem přeložené na červ. štítě. Předek jich Jan (1400 atd.) držel Horní Cerekvici, Štoky a Střítež. Padl prý 19. srp. 1424 v boji. Syny měl dva. Mladší Václav držel až do r. 1473 Cerekvici, k níž od krále Jiřího (1466) Dolní Cerekvici dostal, a měl syna Albrechta (1473 purkr. kraje hradeckého, 1486-1505 podkomoří, 1493 hejtman zemský), jenž bez dědicův muž. pohlaví zemřel. (Dcera Lidmila, manž. Mikuláše purkr. z Donína.) Starší syn Arnošt sloužil pánům Hradeckým, držel Humpolec a nějaký čas držel jako hejtman znojemský hrad (1442). Před smrtí svou (†1457-58) byl nejv. písařem (1454) a vrchním poručníkem mladých pánů Hradeckých. Synové jeho byli Jetřich (1456-1490), Bohuslav a Vlachen (Vlachyně), kteří r. 1483 město Humpolec obdařili svobodami. Poslední dva s Janem, synem Jetřichovým (1496), Humpolec prodali. Bohuslav pak držel Řečici a Vlachen s Janem a Albrechtem Kamenici. Dotčený Jan, syn Jetřichův, oddělil se Kamenicí a s manželkou Annou Boryňkou ze Lhoty (†1544) vyženil Mezný, kromě toho získal Božejov a Proseč. Jemu jakožto muži vzdělanému Konáč jedno své dílo připsal (†27. srp. 1545). Statky ty zdědily jeho dcery Dorota, manž. Ladislava Ostrovce, a Mandaléna, manž. Zdenka Malovce. Bohuslav měl z manž. Zdiny z Kunemil syny Bohuchvala, Arnošta, Kryštofa a Mikuláše. Bohuchval (†1552) držel polovici Horní Cerekvice a vystavěl si tvrz Horní hrad při Horní vsi. Muž. potomků neměl (manželka Dorota Trčkovna). Mikuláš (1510-36) držel Loutkov a z manž. Elišky z Vojslavic měl jedinou dceru. Arnošt držel na díl Řečici s Dol. Cerekvicí a zemřel r. 1535. Zůstali po něm synové Bohuslav, Šebestian a Kryštof, z nichž Šebestian bratří přetrval, Řečici držel a k ní Horní hrad zdědi). R. 1558 získal Řečici posud zápisnou dědičně. Byl kr. radou a býval hejtmanem bechynského kraje. Zemřel r. 1582 bezdětek, odkázav jmění své manž. Žofce Benedce z Nečtin do života a potom strýci Kryštofovi. Trvalé potomstvo měl Kryštof, třetí syn Bohuslavův, jenž držel čásť Hor. Cerekvice. Zemřel před r. 1521 zůstaviv vdovu Annu z Vesce (†1539). Synové jeho byli Jan, Vlachyně a Václav (1538 atd). Vlachyně držel za díl Nový Rychnov, avšak z dvojího manželství (1. s Žofkou z Lukavce †1555, 2. s Barborou ze Skuhrova) potomstva neměl (†1574). Od bratří jeho povstaly dvě pošlosti: A) Václav, nejmladší syn Kryštofův, vyženil (1543) s Marjanou z Kraselova polovici Střely a druhou r. 1546 koupil. Druhá jeho manž. byla Kateřina z Kokořova. Zemřel r. 1573, zůstaviv statek synům Kryštofovi a Vlachyni, z nichž onen převzal Nový Rychnov a tento (†neženat) Střelu, kterou vyměnil za Dub. Kryštof, řeč. starší, zdědil Řečici (1586), získal r. 1587 Rychnov dědičně, zdědil (ok. 1590) po bratru Dub a zemřel ok. r. 1595, přečkav manž. Barboru ze Skuhrova, vdovu po Vlachyni. Statek dědila po něm sestra, Anna Šlejnicova. B) Jan, nejstarší syn Kryštofův, držel Horní Cerekvici, koupil r. 1550 Myslov, získal r. 1575 Dol. Cerekvici s Horním hradem, r. 1579 Božejov a držel také Léštno (na Moravě). Byl kr. radou, býval soudcem zemským, r. 1554 defensorem konsistoře pod obojí, potřebován v rozličných kommissích a pro své zásluhy a starožitnost rodu na sněmě r. 1583 přijat do panského stavu. Byl přítelem učených a přispěl na vydání Hájkova »Herbáře«. Zemřel buď r. 1583 nebo r. 1584. Synové jeho rozdělili se r. 1584 tak, že Bohuslav vzal Horní hrad, Kryštof Božejov, Albrecht Horní Cerekvici, Mikuláš Léštno a Arnošt Dolní Cerekvici s Bukovou. Bohuslav byl cís. kraječem a zemřel r. 1603 na jaře (manž. 1. Marketa z Hazemburka, 2. Anna Maří z Lobkovic). Zůstavil syna Jana Jiřího, jenž zemřel v mladých letech. Albrecht vyženil r. 1583 s Johankou roz. Dašickou z Barchova Běrunice a Veltruby a zemřel r. 1584, asi stejnou dobu s otcem. Zůstavil syna Albrechta Šebestiana, který r. 1607 Běrunice a Veltruby prodal a Horní Cerekvici držel, r. 1615 Bukovou koupil, avšak zase ji prodal. Pro svou věrnost k císaři byl za zpronevěřilého syna vlasti položen, všeho statku zbaven a ze země vypověděn. Zemřel ok. r. 1627. Z manž. Doroty Slavatovny (†1614) potomstva neměl. Arnošt vystavěl si tvrz Novou Bukovou a zemřel r. 1617, nezůstaviv potomkův muž. pohlaví z manž. své Mandalény Španovské z Lisova. Kryštof, řeč. mladší, druhý syn Janův, byl ženat napřed s Annou z Vartemberka a pak (1598) s Eliškou Krolovnou z Kynšteina a konečně (1604) s Annou z Hochauzu. Zemřel r. 1608 zůstaviv jediného syna Jana Kryštofa. Týž byl šestkráte ženat: 1. s Lidunkou z Janovic (1623), 2. s Veronikou Hrzankou z Harasova (1625), 3. s Marketou Evou Cetenskou z Cetně (1630), 4. s Kateřinou Marketou ovd. Vítovou z Říčan (†1662), 5. s Kateřinou Barborou z Veitmile (†1678), 6. Johankou Maří ovd. Menšíkovou z Něšova. Jsa tohoto vzácného rodu poslední měl toliko dvě dcery, Dorotu Elišku (manž. Václav Dvořecký) a Lidmilu Veroniku, manž.Jana Ilburka Voračického, pročež se jeho jmění dostalo většinou do rodu Voračickych. Přijat byv r. 1668 do bratrstva kláštera želivského, přijal opata s klášterem ke svému erbu a ovšem svůj erb zase erbem klášt. rozhojnil. Zemřel 29. čce 1680 a pohřben v klášteře Želivském