Elektrodynamická brzda: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m úprava stylizace
drobne upravy - meri se tim motory obecne, u virive se mari proudy primo v brzde, doplneni zeber u kotouce
Řádek 1:
'''Elektrodynamická brzda''' je zvláštní technické zařízení, které mění pohybovou energii na elektrickou energii. Připojený stroj je [[brzda|brzděn]], čímž je snižována jeho [[rychlost]]. Takto vytvořená [[elektrická energie]] je mařena přímo v brzdě, v [[odporník|odpornících]] nebo je [[rekuperace|rekuperována]] zpět do napájecí sítě.
 
Nejčastěji je využívána u kolových dopravních prostředků: [[lokomotiva|lokomotiv]], [[trolejbus]]ů či [[tramvaj]]í. Může ale brzdit i dopravníkové pásy, [[zdviž|výtahy]] či jiná zdvihací zařízení ([[zdvihadlo|zdvihadla]]). Významné je i její užití u měřících [[přístroj]]ů pro testy [[elektromotormotor]]ů.
 
V principu může být elektrodynamickou brzdou každý elektrický generátor resp. [[dynamo]] či [[alternátor]]. Obvykle se ale jako specializovaná brzda nepoužívá. Jako elektrodynamická brzda může totiž sloužit i [[elektromotor]] či [[elektromagnet]].
 
* U stejnosměrného [[sériový motor|sériového motoru]] stačí přepólovtpřepólovat zapojení kotvy, nebo buzení a připojit spotřebič. Vznikne tak pozitivní zpětná vazba, motor se nabudí, spotřebič začne elektrickou energii odebírat a motor působí proti směru pohybu. Této možnosti se využívá především u historických vozů. V novějších strojích se používá častěji principu cize buzeného generátoru, kdy buzení a kotva nejsou zapojeny v jednom obvodu. Do buzení se dodává nejčastěji elektrická energie prostřednictvímz napájecí troleje (nebo elektrického generátoru) a kotva je zdrojem elektrické energie, která se pak nevratně maří v odpornících, kde je přeměňována na ztrátové teplo
 
* Třífázový [[asynchronní motor]] začne vyrábět proud pokud [[úhlová rychlost]] [[točivé magnetické pole|točivého magnetického pole]] je menší než úhlová rychlost kotvy. Kotva se pak snaží přiblížit své otáčky točivému poli a opět působí proti pohybu. Takto vyrobená elektrická energie je pak buď nevratně mařena na ztrátové teplo v elektrických [[odporník|odpornících]], nebo se zpětně zužitkovává ([[rekuperace|rekuperací]]) elektrické energie zpět do napájecí soustavy.
Řádek 11:
* Elektrodynamická brzda odporová, tento typ elektrických brzd se používá u trakčních vozidel dopravních prostředků, poháněných stejnosněrnými [[elektromotor|elektromotory]]. Například u [[elektrická lokomotiva|elektrických]] a [[dieselová lokomotiva|dieselelektrických]] [[lokomotiva|lokomotiv]], [[tramvaj|tramvají]], vozů [[metro|metra]] a trolejbusů. Pokud je u daného dopravního prostředku využita [[odporová regulace výkonu]], obvykle se k maření elektrického proudu využívají [[rozjezdový odporník|rozjezdové odporníky]], což znamená, že při rozjezdu i při brzdění vozidla (t.j. při řízeném zrychlování či zpomalování vozidla) se energie nevratně maří na ztrátové teplo v tomtéž zařízení.
 
* Dalším systémem jsou brzdy pracující na principu vířivých proudů. Taková brzda se skládá z kovového kotouče a [[elektromagnet]]ů. Kotouč rotuje v magnetickém poli, tím v něm vznikají proudy, které v něm také zanikají a tím jej zahřívají. Brzdný účinek lze regulovat intenzitou magnetického pole, to znamená velikostí proudu v elektromagnetech. Kotouč může být vybaven žebry, která zlepší chlazení - zvětší jeho povrch a zajistí nucený oběh vzduchu.
 
Elektrodynamická brzda má [[brzdná síla|brzdnou sílu]] závislou přibližně na druhé mocnině rychlosti. Znamená to, že při malých rychlostech vozidla je její účinek prakticky nulový. Naopak při vysokých rychlostech je její účinek velmi vysoký. V praxi bývají elektrické brzdy kombinovány obvykle s brzdami mechanickými (jejíž brzdná síla je prakticky nezávislá na rychlosti). Elektrické brzdy mohou být doplněny regulací (u nejnovějších konstrukčních řešení se jedná o regulaci elektronickou).